Orisek.net

Tak nám Eurotel opět omezil CDMA, pane Švejk. V tichosti, bez humbuku, ohňostrojů, reklamní kampaně, alegorických vozů. Přesně tak jak to má ve zvyku. Ve stylu Českého Telecomu. Když chce někdo něco vědět, tak se zeptá, proč bychom měli uživatele informovat, vždyť ti jsou jen od toho aby platili. A pokud platí, nemusí přece vědět za co. Někdy si připadám že nejsem člověk, ale mám bílou barvu, hladkou srst a dlouhé uši. A jsem pokusný.

Ani mi tak nevadí FUP jako to, že Eurotel není schopný o tom INFORMOVAT. Nebo není schopný možná není ten správný výraz. Prostě NECHCE. A bude jako dárek k nové aktivaci přidávat mrkev..

Info: http://www.mobilmania.cz/Operatori/AR.asp?ARI=110247

Zajímá mě jaké nástroje používáte pro psaní webových stránek. Jaké programy, utilitky, osvědčené postupy..
Mě osobně se nejvíce osvědčil pspad, ve škole dělám v Dreamveaweru MX, pro odladění používám Firefox, IE6SP2, Operu 8, Linuxovou Operu 7.50 a Konqueror.

V České republice vzrostl během posledních dvou let počet připojení k vysokorychlostnímu internetu z 200.000 na 450.000 až 500.000 linek. Na konferenci České asociace kompetitivních komunikací to uvedl odstupující ministr informatiky Vladimír Mlynář. Alespoň to tvrdí dnešní zpráva ČTK.

V tom případě se v těch vysokorychlostních počtech neorientuju. Počítejte se mnou:

• 100 tisíc ADSL linek Českého Telecomu
• 50 tisíc uživatelů kabelu od UPC
• 20 tisíc kabelovců Karnevalu
• 30 tisíc uživatelů CDMA
• čísla T-Mobilu a dalších alternativních operátorů nemám po ruce, ale nevěřím, že by dohormady daly 300 tisíc uživatelů

Můžete mi to prosím vysvětlit? Co se tam ještě počítá, na co a na koho jsem zapomněl? Vysokorychlostní počty prostě nezvládám.

Seznam nedávno změnil řazení svého katalogu na abecední. Po jistém čase v ostrém provozu vyhradil katalogu na homepage ještě více místa a přidal několik dalších kategorií. Je bohužel na špatné cestě.

Je jasné, že by neměnili to, co plně funguje. Ivo Lukačovič není s výsledky spokojen a experimentuje. Bohužel je mimo.

Člověk, který má jasno o tom, co chce najít, zformuluje dotaz, přeformuluje dotaz, používá vyhledávač… Postupem času a vylepšováním vyhledávačů se lidé naučili fulltexty používat ku prospěchu obou stran.

Člověk, který přesně neví, co hledá, použije katalog. Tématický katalog, který mu pomáhá zužovat obzor od nejširšího tématu k užšímu a pomáhá mu vlastně uvědomit si, co hledá. Abecední řazení ničemu takovému nenapomáhá a navíc, čím více je položek v seznamu, tím je méně přehlednější a hůře se používá.

Naopak, vývoj bude opačný. Blíží se doba, kdy výpis kategorií z hlavních stran portálů zmizí. Katalog zbude pouze ve výpisu služeb jako jedna z mnoha a tak je to správně. Dřevní doby internetu jsou pryč a katalogy již dávno ztratily svůj význam. Zanedlouho zmizí i z homepage portálů.

Ostatně, Seznam již léta kopíruje směr Yahoo. Ten má na hlavní stránce již pouze 12 kategorií z katalogu a místo jemu vyhrazené je minimální. Ivo zkoušel experimentovat a ovoce to nepřineslo. Odbočil na špatnou stezku, vsadil na špatného koně.

Inspirováno zápiskem na ILblogu.

Aplikace GigaCentrum.cz byla testována více než 4 měsíce a funkčnost ověřily stovky testerů. Den D se blíží. Během zítřejšího dne dostanou uživatelé do svých schránek zprávu o započetí migrace na nový gigabajtový email a během 14 dnů by mělo být vše hotovo a nový, troufám si říci světový, gigaemail bude přístupný všem bez rozdílu. Co dál? Kdy a čím odpoví Seznam? Zmůže se na něco ještě Atlas?

To se mi snad zdá. Právě jsem si přečetl článeček na Mobilmanii a pár dalších spotů. Spotů týkajících se nového FUP, které zavádí Eurotel pro CDMA. Dělá si z nás Eurotel legraci? Já doufám. CDMA jsem si pořizoval s tím, že budu mít časově a DATOVĚ neomezený internet, a budu si moci RYCHLE stáhnout co budu potřebovat. Nové verze programů, Linuxové live distribuce [moje menší úchylka :-)], internet bude rychlejší a jeho obsah tudíž dostupnější. Ono čekání na natažení stránky přes GPRS nebylo nic příjemného, a to nemluvím třeba o nedostupnosti streamovaných rádií.

A najednou, bum. Rána z čistého nebe. Eurotel prý zavádí novou formu FUP, kdy po stažení určitého datového limitu bude rychlost sražena razantně dolů. Ony datové limity se budou údajně pohybovat mezi 30 a 80 MB. Nestačím se divit. Šikovnější čtenář si snadno spočítá kolik si vezme jen poslech internetového rádia v kvalitě 128kbps. A k tomu surfování, obyčejné stahování. Prostě 80 MB za hodinu je hrozně málo s rychlostí které CDMA dosahuje.

Omezení p2p sítí jsem bral, ostatně bylo to řešení hodně divné, protože p2p sítě byly celou noc neomezené [vidí někdo nějakou uchopitelnější logiku toho řešení?], ale proč omezovat obyčejné uživatele? Pranic se mi toto nelíbí, a zabíjí to jediné více rozšířené „vysokorychlostní“ připojení v České republice. A je to další krok zpátky, a další potopení se hlouběji do silážní jímky, ve které se už delší dobu internet v Čechách nachází. Kde jsou řeči o šíření vysokorychlostního internetu [podle pana Mlynáře +256kbps] pro všechny? Snad všichni operátoři zavádějí nějaké formy omezení uživatele, a tak přece fair vysokorychlostní internet nevypadá…

Nedávno mě při pročítání diskuzních fór praštila do očí jedna skutečnost. Někteří lidé píší komentáře normální češtinou, klasicky, háčky a čárky, ale větší procento uživatelů komentuje jen a jen bez diakritiky. A mě by zajímalo proč. Není to sice problém, který by mi nedal spát, ale řekněme že je to trošku zajímavé:)

Takže. Je to pozůstatek z dřevních dob internetu, kdy kódování nebylo vyřešené a české znaky se zobrazovaly ne zrovna dobře, a nebo je to zmršenost moderní doby? Pochybuji že všichni co píší do diskuzních fór a komentují články ony doby pamatují, třeba já už je skoro nezažil. Když jsem se víc začínal zajímat o počítače, tak vrchol vzrušení už byla pětková verze Internet Exploreru, což je sice poměrně dávno, ale ne zas tak moc:) I když, se slzou v oku vzpomínám když jsem na Windows 95 nainstaloval Internet Explorer, myslím že to byla verze 3.. Eh.. No, ale myslím časy ještě předtím, kdy psaní bez diakritiky rovnalo se žádné problémy se zobrazením. Možná je to částečné vysvětlení, ale nebude asi úplně úplné..

Co může být další příčinou? Nepoužiju slovo esemesky budou Češi pořád, ne?

A nebo je na vině lenost pohodlnost uživatelů, kdy písmenko bez háčku se opticky mnohem líp hledá než znáčky zakopané nahoře na klávesnici mezi ampersandy, dolary a hashem?

A nebo má někdo lepší nápad proč tomu tak je?

Mimochodem, já patřím k té skupine bez háčků a bez čárek, myslím, že i počítače byly původně anglicky, a i když některé programovací jazyky umožňují pojmenovávat identifikátory a metody znaky s diakritikou, já to nedělám. A u me je to zrejme ten treti duvod:) Píše se mi tak o dost lépe, a hlavně rychleji.

Na Intervalu vyšel komentář Další útok na 5 milionů vyšel… shrnující návštěvnost českého webu. Ponechme stranou, že informace jsou již trochu staršího data. Článek je postaven na měření iAuditu a výzkumu Factum Invenio. Výsledek je vhodný maximálně jako zpráva ČTK.

Podle posledních výsledků, zveřejněných společností iAudit International, zavítalo v lednu na domácí internet 5,148 mil. unikátních návštěvníků (3,38 mil. z ČR a 1,86 mil. z ciziny), což představuje meziroční nárůst o 34 %.

V článku Zdeňka Hrazdily je zmíněno několik čísel. Hodnota 5,148 mil. unikátních návštěvníků na českých serverech za měsíc je zcela k ničemu, o ničem nevypovídá. Ani o meziročním nárůstu. Do statistik jsou totiž započítáváni cizinci, kteří se mohli na české weby dostat více méně náhodou. Do iAuditu také každý měsíc přibývá několik nových webů a tím pádem toto číslo stoupá každý měsíc více méně automaticky. Takže co. Máme 5 miliónů, ale co to je? Nic.

Stejně tak 3,38 mil. UV z ČR je číslo až příliš nadhodnocené. Výzkum Factum Invenio říká 24% osob starších 15 let, což přibližně odpovídá 2 miliónům obyvatel ČR. Samozřejmě, že do iAuditu jsou započítávání i děti mladší 15ti let, ale stále tu máme rozdíl +- milión. Kam se poděl ten milión českých uživatelů? iAudit přiznává možnou chybu 21% vzniklou metodikou měření. Ta chyba bude ještě o něco větší, ale k čemu pak takové měření je?

Tvorba webových stránek je pro studenty středních škol lákavé téma, a také je velmi frekventované v rámci hodin informatiky. Je to téma aktuální, a u studentů i populární, ale z velké míry je populární díky tomu, jak jsou studenti k tvorbě webu vedeni. Moje pozorování není nějaká hloubková sociologická studie, která by byla tak úžasná, že by mi za ni světová vydavatelství trhala obě ruce i jiné končetiny, ne, chtěl bych se jenom pozastavit nad tím co se mi na přístupu k výuce HTML na SŠ nelíbí. A předem varuji případné hnidopichy, že moje nářky se nevztahují na odborné školy zaměřené na výpočetní techniku, ale na obyčejné střední školy. Základní vynecháváje. Tak, teď jsem snad zamezil případným výtkám, a pozorný čtenář už možná také zjistil, že jsem ještě neřekl jaký ten přístup je, a já pozorného čtenáře za tento postřeh samozřejmě chválím. Ano. Ten přístup se jmenuje WYSIWYG. What You See Is What You Get.

Studenti získávají dojem, že udělat stránku je nejlehčí věc pod sluncem. Nejsem z principu proti WYSIWYG editorům, ale nechápu, proč je žákům předhazováno něco, o čem vůbec většinou nemají potuchy jak to funguje. Pak se Anička dozví, že tady se na stránku vloží obrázek, Pepíček se naučí změnit písmo na Comic Sans, Lojzík dokáže po dvou hodinách informatiky vytvořit žluté písmo o velikost +5 na zeleném pozadí, a navrch, jako shnilou třešničku na dortu, blikající gif který děckám stáhne šikula pan učitel odněkud z internetu.

Já s tímto postupem nesouhlasím. Je to polovičaté řešení, a nenaučí nic. Nebo vlastně naučí. Naučí studenty dělat paskvily v Microsoft Frontpage Expres pokud vím hodně frekventovaný nástroj na výuku HTML. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by studentům byly vysvětleny principy toho, jak vlastně HTML dokument vypadá. Princip obalování textu tagy není nic složitého, a že jsou tagy anglická slova nebo jejich zkratky také nemůže být něco tak nepřekonatelného. Připodobnil bych to k instantní polévce. Tu také dokáže uvařit úplný negramot tak aby se to dalo jíst, ale pokud před něj postavíte úkol uvařit polévku obvyklým algoritmem, ocitnete se zřejmě v křečích na malé místnosti.

Je to chyba českého školství, že si učitelé informatiky ulehčují situaci, chyba českého školství že se pořád nedokáže učit v souvislostech? A pak se divme, že jako oficiální učební texty jsou Ministerstvem informatiky navrhovány příručky, ze kterých mi naskakovala husí kůže myslím tím ony slavné Microsoft+Centrum výukové texty, kde se objevovali členové jedné politické strany a sexuální nymfomanka Britney Spears.

Co si myslí čtenáři Oříšku o tomto přístupu k výuce tvorby webových stránek? Je správný nebo není? A proč? Můj názor znáte.

Kniha Konec Reklamy, jak jsme ji dosud znali je již poněkud staršího data, nicméně informace jsou platné stále. Aby také ne, když autorem cenných slov je Sergio Zyman, kterého magazín Time zařadil mezi tři největší prodejce dvacátého století.

Autor se snaží prostřednictvím své knihy poukázat na největší mýty, které se v oboru reklamy tradují. Vyvrací mylné předsudky v reklamním odvětví a čtenářům předkládá správné postupy. Jednoduše a čtivě podává nové reklamní teorie a praktiky. Vyzdvihuje efektivní reklamu. Ve svých textech se dostává i k vysvětlování základních principů reklamy.

Sergio Zyman knihu prolíná několika základními myšlenkami.

Reklama, jak jste ji dosud znali, je mrtva. Cílem reklamy je prodat mnohem častěji více zboží většímu počtu lidí za více peněz.

Autor píše velmi čtivě, jednoduše, bez složitých pojmů a suchých teorií. Dokáže čtenáře ke knize připoutat. Informace spíše zjednodušuje než naopak. Podkladem mu jsou především vlastní zkušenosti. Vždyť také dlouhá léta pracoval na marketingových pozicích ve firmách Coca-Cola, PepsiCo, Procter a Gamble a v reklamní agentuře McCann-Erickson. Dnes řídí známou firmu Zyman Marketing Group.

Aby byl autorův cíl plně naplněn, začíná pěkně od začátku a pokládá si otázku, co je to vlastně reklama?

Nejsou to jen známé 30ti a 60ti sekundové spoty v televizi. Reklama je naprosto vše – televizní, tisková, rozhlasová, internetová, ale také chování vaší sekretářky, vašich telefonistek, obal vašeho zboží, vaše chování k zaměstnancům a jejich chování k zákazníkům, vaše vystupování, podoba výročních zpráv a propagačních materiálů … prostě cokoli.

Historie reklamy se mění a spolu s ní i pravidla hry. Právě to se snaží Sergio vysvětlit. Neustále opakuje, že budování značky je sice hezká věc, ale sama o sobě je k ničemu. Cílem musí být tržby a především zisk. Cílem vašeho chování musí být prodat. Prodat své výrobky, produkty, služby. Reklama nesmí být položkou nákladů, ale investic. Každý vynaložený pěťák nám musí něco vynést. To je hlavní motto celé knihy.

Až tohle vše pochopíte a reklama vám bude vynášet a vy budete na vrcholu, musíte toto kolečko opakovat znovu a znovu. Ačkoli se to zdá jakkoli divně, ale úspěch je opravdu smrtelný. Nezapomínejte na to.

Velmi pěkně je také napsána část o reklamách. Je doplněna a obohacena, ostatně jako celá kniha, o příběhy z vlastní zkušenosti, především o historky z Coca-Coly. V této části je zdůrazňováno, opět a zase, že cílem reklamy musí být prodej. Reklamy oceňované pro svou vtipnost v různých soutěžích bývají ve výsledku neúspěšné!

Autor se otírá i další marketingové tahy – sponzorovat či nesponzorovat, využívat ke svým reklamám známé osobnosti, publicita v médiích, firemní integrace… Uprostřed knihy najdete velmi pěkně zpracovanou tabulku o výhodách reklamy v jednotlivých médiích.

Možná se vám po přečtení knihy bude zdát, že myšlenky to nejsou nijak geniálně. Vše je prosté, jasné a zřetelné. K pochopení stačí jen selský rozum. Ale genialita vždy spočívá v jednoduchosti. Nicméně autor vidí reklamu jako vědu.

Reklama bývá ve většině firem ztrátovou položkou, bezednou studnou, kde se utopí nejvíce peněz. Sergio vám pomůže a poradí, jak ztrátu změnit v zisk. Pokud se vám zdálo, že v celém článku opakuji vlastně jedno a to samé tak věřte, že to bylo cílem, protože podobným stylem se o to snaží i autor při svém výkladu. Pro každého šéfa marketingu by se měla tato kniha stát povinnou četbou. Neříkám, že všechny praktiky a dílčí názory musí být přejímány a papouškovány, ale to hlavní je jasné – cílem reklamy musí být prodej.

• Konec reklamy, jak jsme ji dosud znali
• Autoři: Sergio Zyman, Armin Brott
• Překlad: Irena Grusová
• Nakladatelství: Management Press
• Rok vydání: 2004
• Počet stran: 256
• Anotace knihy
• Cena: 390Kč