Po neúspěšných pokusech systémů IlikeQ, Monetky či DirectPay, kterým fungování znemožnil zákon 124/2002 Sb. O převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech z roku 2003, přichází ČSOB a Poštovní spořitelna s novým projektem platebního nástroje pro český internet, který má přinést rychlou, levnou a bezpečnou možnost internetových plateb. Přestože se i přes zákonné překážky Monetce podařilo vyjednat výjimku ČNB pro provozování platebního systému, nikdy se výraznějšího rozšíření nedočkala.
A právě protože elektronické platební systémy mohou od roku 2003 provozovat pouze subjekty s bankovní licencí, byl český internet o funkční mikroplatební systém ochuzen, což bylo hlavně v začátcích masovějšího rozvoje české e-komerce vnímáno jako překážka k ještě rychlejšímu růstu.
Někteří obchodníci vzali zavděk podporou alespoň zahraničních systémů jako PayPal, PayPay či MoneyBookers, ale těžko lze i tady hovořit o masovém využití. Pro menší částky jsou využívány mobilní platby, které však znepříjemňují relativně vysoké poplatky za využívání.
Situaci by změnit mohl „PaySec“:http://www.paysec.cz/, který se právě nachází v neveřejné testovací fázi.
Kde [:pejseka:] využijeme?
PaySecem lze již dnes platit v několika internetových obchodech jako „Aukro.cz“:http://www.aukro.cz/, „e-kytky.cz“:http://www.e-kytky.cz/, „toxeo.cz“:http://www.toxeo.cz/, „i-legalne.cz“:http://www.i-legalne.cz/, „kosmas.cz“:http://www.kosmas.cz/, „lekarna.cz“:http://www.lekarna.cz/, „letuška.cz“:http://www.letuska.cz/, „MiMibazar“:http://www.mimibazar.cz/, „StudentAgency“:http://www.studentagency.cz/, „TicketStream“:http://www.ticketsream.cz/ a další.
Kolik to bude stát?
PaySec je provozován ČSOB a Poštovní spořitelnou, jejichž klienti mají výhodu ve výběru na bankovní účet zdarma, u klientů cizích bank je účtován poplatek 3Kč při výběru. Jinak je ale systém otevřen klientům všech českých bank, vedení konta je samozřejmě zdarma, provozovatel si pouze u osobního konta strhává 1Kč při platbě v rámci systému. Z pohledu běžného uživatele tedy velice přijatelné podmínky i ve srovnání se zahraničními službami (viz. tabulka porovnání s PayPay).
Větší poplatky budou ležet na bedrech obchodníků, kteří podle dostupných informací budou mít nastaven individuální poplatkový program.
|
Typ platby |
Konto PaySec |
PayPay osobní účet |
|
Vedení Konta |
Zdarma |
Zdarma |
|
Platba v rámci systému |
1 Kč |
Zdarma |
|
Platba za nákup |
Zdarma |
Zdarma |
|
Přijetí platby od obchodníka |
Zdarma |
Zdarma |
|
Odeslání peněz Platbou na požádání |
Zdarma |
– |
|
Přijetí peněz pomocí Platby na požádání |
1 Kč |
– |
|
Nabití převodem z běžného účtu |
Zdarma |
Zdarma |
|
Nabití platební kartou |
První: zdarma, následující: 2% z částky |
7.86 Kč + 2.99% |
|
Výběr na běžný účet v ČSOB/Poštovní spořitelně |
Zdarma |
7.86 CZK (respektive 15,87 Kč na neověřený bank. účet) |
|
Výběr na běžný účet v jiné bance |
3 Kč |
7.86 CZK (respektive 15,87 Kč na neověřený bank. účet) |
|
Odeslání SMS |
Zdarma (neověřeno) |
0,96 Kč |
A jak to vůbec funguje?
Zatím překvapivě velice hladce. K vytvoření konta je potřeba alespoň jeden platný bankovní účet (na jedno konto lze navázat až tři), emailová adresa a mobilní telefon, na které přijdou kódy pro ověření. Nepožadují po vás adresu ani další osobní údaje. Po jejich zadání, lze konto ihned používat. Nabíjet lze platební kartou nebo převodem z běžného účtu. Nabití by mělo proběhnout do 2 dnů, záleží na bance. Já jsem si konto nabíjel z účtu Poštovní spořitelny, což bylo otázkou 2-3 hodin.
Při nákupu zboží v internetovém obchodě stačí zvolit platbu přes PaySec, poté budete přesměrováni na platební bránu, kde se autorizujete zadáním uživatelského jména a hesla, případně opsáním autorizačního kódu z SMS (lze nastavit limit, při kterém má být zasílána SMS). PaySec umožňuje také okamžité převody mezi Konty PaySec.
Vše je intuitivní a bezprostřední. Pro zrychlení práce v uživatelském rozhraní bych uvítal větší využití AJAXu.
Pokud se ČSOB podaří do systému zapojit větší počet obchodníků, není důvod PaySec nepoužívat. Obecně funkční mikroplatební systém povede k výraznějšímu využívání nákupu drobného zboží, lístků, vstupenek, možná letenek, k použití na aukčních serverech, ke stahování hudby či filmů a při platbě za obsah či webové služby. Nelze předpokládat, že by byl hojně využíván při internetovém nakupování při částkách v řádech tisíci korun.