Archiv pro měsíc: Srpen 2004

Opravdu si myslíte, že plně zvládáte CSS a vyřešíte každý problém s ním spojený? Dokážete vytvořit líbivou a funkční prezentaci bez použití tabulek? Eric Meyer, světově uznávaný odborník na CSS, vám prostřednictvím své knihy může pomoci.

Odborná literatura, často tak nudná a zdlouhavá, přesto velmi potřebná. Pokud máte občas stejné zkušenosti, Eric Meyer vám dokáže, že i složité téma se dá vykládat velmi jednoduše a čtivě. Eric, omlouvám se za to oslovení, ale po přečtení této knihy jsem ovlivněn Ericovým stylem psaní. Osobní, přátelský, familiérní tón – nic jiného nečekejte. Budete mít pocit, že autor knihy s vámi diskutuje a chová se k vám, jako k sobě rovnému. No však posuďte sami:

… spodní orámování datumu ovšem vypadá poněkud legračně … dost dobré, není-liž pravda? … už jenom jedna věc, jak by řekl Columbo … a nyní jen tak z legrace přidáme …

Kniha určitě není určena pro ty, kteří se s CSS ještě nesetkaly nebo velmi málo. Přestože jsou v knize některé nové informace zopakovány, měli byste mít s tvorbou pomocí CSS jisté zkušenosti.

Určitě nečekejte výklad CSS teorie. Spíše je to praktický průvodce. Autor si vybral 13 odlišných projektů, na kterých si procvičíte své dovednosti. Naučíte se myslet v CSS, na tabulky zapomenete.

Ve všech projektech před vás autor předloží úkol, který společně a postupně vyřešíte. Všechny kroky jsou názorně vysvětleny a ukázány na náhledech. Můžete jednoduše sledovat změny, které jsou prováděny. Přestože máte k dispozici zdrojové kódy a můžete si všechny příklady vyzkoušet na vlastní kůži, není to nezbytné a při čtení se obejdete i bez počítače.

Určitě v knize nehledejte rady, jak oblafnout browsery, aby byl vzhled ve všech stejný. Autor sice pamatuje i na možné problémy, které by mohly nastat při zobrazení v různých prohlížečích a vždy nabízí řešení a nezapomíná ani na starší prohlížeče, které CSS plně nepodporují, nicméně všechny zájemce o tyto problémy odkazuje na svůj web.

Vady na kráse

Abychom byli spravedliví, podívejme se na knihu z té druhé, horší, strany. Nečekejte, že se budu pouštět do křížku s faktickými znalostmi Erica Meyera, ale co bych možná vytkl, je zvolení některých projektů – řešený problém se mi totiž občas zdál primitivní – např. tvorba stylů pro tiskové zprávy, formuláře nebo oživování hypertextových odkazů. Tyto projekty se skládali pouze z vybrání barev pro pozadí a text a nastavení okrajů, výplně a rámů některých bloků. Mohl být asi vybrán trochu složitější problém. Nicméně další projekty o vícesloupcových layoutech a pozicování to vynahradily.

Co nechápu, proč jsou v celé knize všechna menu řešena samotnými odkazy a v CSS jsou jednotlivé položky vždy nastaveny jako blokové prvky. Proč nebyly použity seznamy? A za druhé, proč jsou u některých projektů použity tabulky, když by problém bylo možno řešit čistým CSS. Např. hned u prvního projektu – konverze tabulkové stránky. Byly odstraněny zbytečné buňky, nicméně základ zůstal tabulkový. Ale to jsou spíše maličkosti.

Jediné co lze opravdu vytknout, padá na bedra vydavatele. Přestože je vzhled knihy příjemný, celobarevný, doplňující informace se nacházejí za okrajem stránky, občas při čtení ruší nepříjemné chyby. Nezvýrazněné úseky přidaných kódů, nedodržení zavedených typografických konvencí, jednou dokonce vyměněný náhled stránky a přehozené popisky. Nepříjemné chybky, kterých bylo možné se vyvarovat.

Je samozřejmé, že autor vnucuje čtenáři svůj subjektivní názor. Nedivte se proto, když zjistíte, že tohle byste řešili jinak a tento vzhled se vám příliš nelíbí. O to vůbec nejde. Cílem spíše bylo naznačit řešení problému a autor na konci každé kapitoly nabízí několik možností na vylepšení a čtenář má možnost si je libovolně vyzkoušet a samostatně zrealizovat.

Závěr

Po přečtení celé knihy budete „bohatší“ o 13 praktických webových projektů. Jak Eric sám říká:

Měli byste získat pocit, že pracuji na svých projektech, vy se mi díváte přes rameno a já komentuji, co právě dělám.

A tento způsob je nesmírně cenný a přínosný, protože vám přinese nesmírné množství praktických zkušenosti. Možná že se nedozvíte nový způsob obarvení písma, v každém případě vás naučí, jak se potýkat s praktickými problémy, což vám nemůže dát žádná kniha, snad jen ta Meyerova. Co je pro čtenáře lepší než praxe?

• Eric Meyer o CSS – ovládněte kaskádové styly!
• Autor: Eric Meyer
• Překlad: Petr Stříbný, Jan Gregor, Václav Šimek
• Nakladatelství: Zonerpress
• Rok vydání: 2004
• Počet stran: 336
• Webová stránky knihy s bonusy
• Stáhnout obsah a úvod knihy
• Stáhnout ukázkový projekt

Standardní prodejní cen knihy je 390Kč, přímo z nakladatelství jí můžete koupit za 351Kč. Na Vltavě za 370Kč. V odborném knihkupectví Interval za 351 Kč a v Knihkupectví Mareček.Kup.To za 343 Kč.

Líbí se vám náhledy stránek ve výsledcích vyhledávání (resp. v katalogu), které nabízí např. portál Seznam? Pokud ano, je tu pro vás možnost, jak vídat tyto screenshoty i ve výsledcích vyhledávání v Google.

Firefoxu, kteří si nainstalují rozšíření (extension) GooglePreview 0.3. Kromě miniaturních náhledů daných stránek dokáže zobrazovat graf vývoje ceny akcií,

Amazonu.

Thumbshots – pokud Google nezobrazuje váš web, stačí do této databáze zadat adresu vašich stránek a do několika dnů bude zřízena náprava.

Já jsem kvůli tomu konečně změnil browser, od nynějška se vozím na ocasu ohnivé lišky.

Informací o technologii flash je na českém internetu velmi po skromnu. Vlastně jediný kvalitní zdroj byly do nynější doby stránky flash-help.wz.cz. Jelikož hostovaly na freehostingu, chtěl jsem autorovi nabídnout prostor na mých stránkách. Nicméně mě o několik dní předstihl někdo jiný, stránky nyní naleznete na adrese flash.jakpsatweb.cz. U Dušana také naleznete neméně kvalitní web od stejného autora Martina Honzíka o softwaru Macromedia Fireworks, který je určen k tvorbě webové grafiky. No jo, kdo chvíli stál, už stojí opodál. Stalo se mi to již po několikáté a ukazuje se, že na internetu není radno čekat vůbec na nic. Doufám, že s příštím projektem, který připravuji, budu mít více štěstí.

Filip Rožánek oslavil se svým poznámkovým blokem tisící příspěvek (podle jeho slov, nepočítal jsem to). Dort si snědl sám, tak mu ani nebudu gratulovat. Nicméně jsem tak běžně prolétl jeho výčet nejlepších příspěvků. Nejvíce se mi líbil sekce Káti (jsem její fanda:) a akce Blogma. Odehrálo se to někdy v březnu 2003, což jsem byl z blogistického pohledu (jak s oblibou říká můj bratr) ještě na houbách a dozvěděl jsem se o tom až nyní. Překvapuje mě, že dodnes se toto blogistické dogma nedodržuje a některé blogy ho neustále porušují. Tesám do kamene:

Blog nebude odkazovat na příspěvky jiných blogů, pokud odkazují na třetí zdroje. Naopak bude zveřejňovat co nejvíce původních materiálů. Také se bude snažit pokrýt informaci o nějaké události také z jiných než jen ze všeobecně známých zpravodajských zdrojů.

Velké internetové servery pravidelně rozjíždějí nové a nové reklamní kampaně. Na internetu je to celkem logické, ale ty největší z nich se snaží proniknout i na billboardy, do časopisů, rozhlasu a televizí. Asi jim to přináší komerční úspěchy.

Již před čtyřmi roky jsme mohli v televizích shlédnout první reklamní spoty upozorňující na fenomén internetu a nově vznikající portály. Průkopníkem byly patrně surfařské spoty, později se připojil Centrum se svou kampaní všichni tam musíme.cz. Tenkrát v roce 2000 bylo uvažování a spekulace o návratnosti těchto kampaní na místě, jelikož uživatelů českého internetu bylo po skromnu. Dnes, po několikaletých zkušeností portály ví, že televizní reklamy přináší své ovoce. Ať už je to v podobě budování značky nebo návštěvnosti.

Od té doby jsme mohli shlédnout pěknou řádku více či méně povedených reklam, ať už to byl vodácký Centrum s Pollertem nebo reklama se sloganem: Prověřeno více než milionem uživatelů. Seznam se propagoval čtyřnohým chlupáčem nebo miminkami s emailem na celý život. Seznam se dokonce snažil propagovat i svůj sportovní server Sport.cz, což bylo v oblasti tématicky zaměřených serverů myslím ojedinělé. Atlas byl vždy třetí vzadu, jak v návštěvnosti, tak i v televizi. Matně si pamatuji jeho rozhlasového Famfulíka.

Proč to ale všechno píšu. Seznam.cz chystá novou reklamu, která by se měla objevovat, stejně jako v minulosti na Nově a na Primě. Měli bychom je vídávat do konce roku s několika přestávkami a v různých variacích. Zaměření je tentokrát jednoduché: vyhledávání na Seznamu. Můžete se podívat na ukázku spotu, mně se to bohužel nepodařilo.

Jakub Matějka přeložil do češtiny dokument W3C XHTML™ 1.1 – Modulově založený XHTML. Je to výborná zpráva pro české tvůrce, po překladu XHTML™ 1.0: Rozšířitelný hypertextový značkovací jazyk od Jiřího Hrazdila je tu druhý dokument, který by měl českým webdesignérům pomoci s validací jejich stránek. Via zápisky

iAudit si dal opět na čas a zveřejnil statistiky návštěvnosti v červenci. Okurková sezóna se projevila. Čísla ukazují, že náštěvnost českých internetových serverů klesla o 12,6% na 3,68 milionu lidí, počet uživatelů klesl oproti červnovému rekordu o 5% na 2,35 milionu lidí. Je to logické – prázdninové měsíce jsou vždy na návštěvníky chudší – čas dovolených a školních prázdnin. Venku je hezky a lidé tráví volný čas raději u vody než u počítače.

V návštěvnosti jednotlivých serverů nic překvapivého: Seznam, Novinky, iDnes, Centrum, Atlas.

Osobně bych si tipnul další rekord náštěvnosti v září. No schválně, uvidíme.

Marek Antoš dnes na Lupě v glose Český Internet má méně uživatelů, než se zdá tuto zprávu zpochybňoval kvůli nepřesnému měření, jelikož se do statistik zahrnují i cizinci a nelze přesně vyřknout absolutní číslo, jak správně doplňuje Daniel Dočekal, protože většina lidí se nepřipojuje pouze z jednoho počítače. Například já jsem byl v červenci započítán jako čtyři uživatelé. Počet uživatelů bude tedy ve skutečnosti mnohem menší, podle mě tak o čtvrtinu, tedy 1,7 mil. uživatelů.

Každý kdo jen trochu přičuchl k internetu, měl jistě tu čest setkat se s klasickým modemem. Většina domácností se této zkušenosti nemohla v dřívějších dobách vyhnout a i nyní je to zcela nejběžnější typ připojení, proto dnes společně poznáme jeho kouzlo – vytáčené připojení přes modem po analogové telefonní lince tzv. dial-up.

Dial-up znamená vytáčené připojení, většině z nás se ale vybaví nejpomalejší internet, předražené minutové vyúčtování, monopolní chování Českého Telecomu nebo neustále obsazená linka.

Dostupnost

Síť telefonních linek od Českého Telecomu je v dnešní době povětšinou dostatečná (za což mu děkujeme), proto i klasické vytáčené připojení je z hlediska „dostupnosti“ opravdu dostupné prakticky pro každou domácnost. Jen co je pravda, že se těžko připojíte v lese na houbách nebo při cestách po republice. Musíte sedět doma u svého počítače a jste zcela odkázáni na vaši telefonní linku.

Potřebné vybavení

Pro sdílení dat z celosvětové sítě je třeba zřízení pevné telefonní linky, kterou pravděpodobně již máte, pokud jste se nestali ještě zcela závislými na mobilních technologiích. Druhou věcičkou, které bude k surfování třeba je analogový modem.

Modem je zařízení, které nám umožní se připojit k internetu. Funguje tak, že překódovává analogová data na digitální a obráceně. Možná si řeknete, k čemu je to dobré. No k tomu, že data proudící po telefonních drátech jsou analogová (např. přenos hlasu při telefonování), naproti tomu počítače mezi sebou komunikují digitálně (změť jedniček a nul). Tento rozdíl je třeba nějak smazat a právě tuto funkci vykonává modem.

Nicméně modemy jsou kapitola sama pro sebe. Jsou externí, interní, softwarové, hardwarové, rychlé nebo pomalé. Pro naše potřeby stačí vědět, že je to karta uvnitř počítače nebo krabička se svítícími diodami někde na stole.

Cena

Jak jsme si řekli, do pořizovacích nákladů musíme započítat zřízení telefonní linky, pokud ji ještě nemáme (něco okolo 4000 Kč), a nákup modemu (500 – 1000 Kč). Horší je to už s náklady měsíčními. Ty se odvíjejí od toho, co provoláte, respektive jak dlouhou dobu na internetu strávíte plus nějaký měsíční poplatek, který však platíte za používání jakýchkoli telekomunikačních služeb. Dial-up pro vás může být cenově přijatelný, pokud se připojujete dvakrát týdně a přečtete si pár emailů. Pokud na internetu trávíte několik hodin denně, tento špás se vám pěkně prodraží. Hodina mimo špičku vás průměrně přijde na 15-25 Kč, záleží na zvoleném operátorovi a tarifu.

Rychlost

Rychlost. Pomineme-li samotné navázání spojení, jehož kníkání vzbudí celý dům a sami u něj usnete, tak rychlost je docela vysoká. Tak vysoká, že nic pomalejšího patrně neseženete. Při modemu, zvládající 56kbps byste měli teoreticky stáhnout 7kB za sekundu. Již z minulého dílu samozřejmě víme, že to prakticky není možné. Optimálně dostanete 5kB/s a to ještě třikrát když…

1. Když váš poskytovatel zvládá obhospodařit všechna volání
2. Když není linka příliš zaplněna (např. ve špičkách)
3. Když je pěkné počasí a telecomácké kabely nejsou navlhlé

Dalším rychlostním problémem je, že spojení je asymetrické a modemy jsou asynchronní. Jak jistě tušíte, ty „áčka“ před těmi cizími slovy nevěstí nic dobrého. Asymetrické znamená, že rychlost pro download bude 56 kb/s, pro upload pouze 33,6 kb/s. Asynchronní znamená, že pokud budete stahovat jeden soubor, nemůžete tou samou rychlostí posílat další.

Ještě jedna špatná zpráva – pokud jste připojeni na internet, nikdo se vám na pevnou linku nedovolá. Jestli je to však špatná zpráva, usuďte sami. Může to být také výborná výmluva nebo obrana proti neustálému otravování vaší tchýně.

Poskytovatelé připojení

Vše potřebné máme, nyní už jen někoho, přes koho se můžeme připojit. Před takovými šesti, sedmi roky jste museli poskytovatelům platit. Nyní už to nikdo z nich nevyžaduje, a někteří po vás dokonce nebudou chtít ani registraci – existuje spoustu nabídek tzv. anonymní internety od Tiscali, iDnes nebo Atlasu.

K čemu dial-up může stačit?

Celkem pohodlně pošlete a přijmete emaily, prohlédnete si několik stránek a s šálkem kávy i příjemně pobrouzdáte internetovými vodami. Na velké flashové weby budete muset čekat v řádech desítek sekund, než vám naběhnou. Vykecávání s kamarády na ICQ zvládnete, nesmíte to protahovat do brzkých ranních hodin. Ovšem stahování souborů přes P2P sítě se vám pěkně prodraží. Jste-li fanouškem on-line hraní, musím vás opět zklamat. Velmi pomalé odezvy vám tuto zábavu dosti znechutí, ba možná i znemožní. Na toto opravdu není klasický modem stavěný.

Modem je vhodný pro příležitostné čtení emailů a občasné prohlížení stránek. Pokud se vám kvóta internetovosti naplní dvěmi hodinami týdně, bude pro vás i cenově nejpřijatelnější. Nevýhody jsou zřejmé a jasně přebijí výhody: pomalá rychlost, malá stabilita, obsazená telefonní linka.

Pokud si myslíte, že dnešním článkem jsem chtěl docílit odstrašení všech potenciálních zákazníků tohoto typu připojení, nemáte pravdu. Nicméně ho nikomu nedoporučuju.

Na aKBlogu jsem si přečetl Příspěvek k systematice českých blogů a uvědomil jsem si, že ačkoli jsem již dlouhodobý blogger, o blozích nevím vůbec nic. Pravidelně (a o tom by se ještě dalo polemizovat) navštěvuji pouze 2 neodborné blogy. Jinak všechny blogy v RSS čtečce jsou svým zaměřením odborné, zejména o webu, webdesignu, žurnalistice a publicistice. V poslední době se začínám podvědomě bránit i novým blogům z této kategorie, jsem asi přesycen.

Přesto blogy jsou něco úplně jiného, než většina zdejších návštěvníků (a návštěvníků „mých kolegů“) myslí. Blogy nejsou pouze to, o čem se neustále píše na Lupě. O čem se neustále diskutuje v souvislosti s marketingovým využitím a já už ani nevím čím ještě. Existuje nepoměrně větší množství blogů deníčků blogísků, jejichž autoři nic neřeší a píší. Ve výše zmíněném příspěvku dokázal autor najít dalších 7 kategorií. Pro mně neuvěřitelná a těžko pochopitelná věc. Jsem rád, že ten „druhý svět bločků“ mi zůstává skryt. aKBlog se stane od teď teprve třetím „osobním“ blogem, které budu číst pravidelně.

Autor opravdu potvrzuje, že na tématu nezáleží, když se umí psát.

Slovenský server DISK.SK, který vznikl v září 2002, již od svých začátků přinášel informace o internetu, zejména o tom slovenském, se od 1. září 2004 stane součástí slovenského zpravodajského portálu ITNews.sk, který je vydávaný počítačovým magazínem PC Revue. Publikování na Disku bylo již dlouho dobu víceméně sporadické a jeho návštěvnost se pohybovala okolo 300 lidí denně. Dnes to bude kvůli tiskovkám o ukončení serveru o něco více. I proto je pro mě překvapením, že se ho ujal tak velký server, jako je ITNews. Dojemná slova na rozloučenou pronesl zakladatel serveru Thomas Ulej v článku Moje poďakovanie z titulu šéfredaktora DISKU.