Uživatelé na webu nečtou. Stojím si za svým a klidně se pustím do křížku i s Markem Prokopem a Petrem Weidou. Původně to měl být pouhý komentář na text Marka Prokopa Jak udělat z uživatelů čtenáře, ale přerostlo to v samostatný článek, ve kterém vám vysvětlím, že uživatelé na webu opravdu nečtou.
Uživatelé na webu nečtou, nečtou, nečtou. Marek Prokop píše pro Interval.cz seriál Píšeme pro web (nebudu ho chválit, dělají to všichni, ale je to opravdu výborný seriál a je výborně napsaný). Ve třetím díle Jak udělat z uživatelů čtenáře mimo jiné nakousl myšlenku:
Uživatelé webu nečtou, slýcháme ze všech stran. Před lety s tím přišel renomovaný znalec webu Jakob Nielsen a od té doby to po něm všichni opakují. Jenže není to ve skutečnosti trochu jinak? Možná nečtou proto, že většina autorů špatně píše.
Autor sice v textu výslovně toto tvrzení nepopírá, ale snaží se předložit myšlenku, že lidé čtou jen přínosné informace. Opravdu s tím nemohu souhlasit, lidé nečtou celý web a nečtou pouze přínosné informace. Vysvětlím proč.
Čtení pouze přínosných informací
Začnu s druhou myšlenkou – čtení pouze přínosných informací. Čtete denně zpravodajství (obecné) na internetu? Kolik jste přečetl zpráv a kolik z nich bylo pro vás přínosných? Já je čtu. Zpětně si pamatuju něco o 11. září, v nynější době něco o volbách v Americe a v povědomí mám únosy a časté znásilnování dětí. To bude asi všechno a neřekl bych, že jsem pouze četl tyto zprávy. Čtu je denně. Jo a taky si vzpomínám něco o nové vladě, Špidlovi a Grossovi. Těch zpráv co mi v hlavě zůstalo je pouze minimum.
Druhý příklad – Čtete denně weblogy? Já taky a často si přečtu i vůbec nepřínosné spoty. Týden jsem byl bez internetu. Po návratu byla RSS čtečka plná, vybral jsem si zdánlivě nejzajímavější články a ty přečetl. Byly opravdu přínosné a informace z nich používám při tvorbě webu dodnes. Bez toho zbytku jsem se obešel. Můžete namítnout, že to denní procházení blogů je kvůli obecnému povědomí a abyste byli tzv. v obraze. Schválně si to jednou vyzkoušejte, ani nevíte kolik času ušetříte na přínosnější věci.
Zkuste si přečíst články na Britských listech od Štěpána Kotrby Jaká budou „nová“ média a jací budou „noví“ lidé, Armádní technologie, balastní informace a internetová drbna, Staneme se krutí dobyvatelé informačního prostoru? a Vítězství přetvářky nad realitou. Jsou to články dlouhé, ale přínosné.
Lidé na webu nečtou
Čtou, ale jen zdánlivě přínosné informace a to ještě ne stejným způsobem jako v knize.
- Chci koupit motorovou sekačku na trávu.
- Vyhledávám v Googlu. Kliknu na první reklamu.
- Aha vypadá to jako internetový obchod se sekačkami. (Všimněte si nepřečetl jsem žádné informace o obchodě, žádné novinky, nepročetl jsem celé menu)
- Hledám Motorové sekačky … Zaujal mě nadpis: Posekejte trávu 10x rychleji s traktůrkem. Kliknu.
- To zní zajimavě (v bodech 4. a 5. zahrál svou úlohu dobrý copywriter), podívám se ještě na ty motorovky.
- Zadám do vyhledávacího pole motorová sekačka (BTW: Kdybych přečetl celé strukturované menu, jsou tam)
- Nic, zkusím zahradní sekačka. Aha tady. Vytisknu podrobný popis produktu, cenu …
- To stejné vytisknu i u traktůrku
Doma si to vše v klidu přečtu slovo od slova
Přečetl jsem minimum informací. A nejen já, pozoroval jsem hodně takovýchto uživatelů. Jediné co mohu potvrdit je, že mnohem více textu přečtou uživatelé, kteří nemají s internetem tolik zkušeností a tak často se na něm nepohybují. Stráví čtením mnohem více času, ale potom stejně pokrčí rameny a ja říkám: vždyť to máš přece tady. Nemají tolik zažité konvence.
Petr Weida při komentování tohoto článku papouškoval po Markovi to samé:
Uživatelé na webu čtou. Proč by jinak na něj chodili a hledali informace?
Ptá se. Odpovídám. Pokud uživatelé hledají informace, skutečně čtou. Když potřebuji zjistit jak zprovoznit sekačku, musí informaci někde vyčíst. Nemusí však přečíst celý text, ale stačí mu očima doklouzat k nadpisu: Poruchy sekaček. Návrhář navrhuje web s předpokladem, že čtenář přečte každé slovo. Návrhář chce, aby čtenář nejdříve přečetl hlavičku, potom upoutávku, prohlédl celé menu, pravý sloupec a potom se pečlivě rozmyslel, co hledá. To je ale špatný návrh. Uživatel se chová zcela jinak. Zaujme ho první upoutávka, klepne – nic. Jde jinam. Nebude pročítat celý web!
Petr ještě doplňuje A je na nás autorech, abychom psali zajímavě a poutavě. Není třeba, stačí jednoduše, jasně, stručně.