Vydělejte na internetové horečce

Lepší titulek by asi byl Milionové děti dot.com businessů, Američtí miliardáři do 40 let nebo Jak zbohatnout snadno a rychle. Možná vás po přečtení titulku polil mráz po břiše. Co sem tahám nějakou horečku? Vždyť podobná pandemie tu řádila před deseti lety. Ale já chci psát spíše o té horečce zlaté a nikoli té z divokých západů.

Časopis Fortune každoročně vydává žebříček 40 nejbohatších osob USA do 40 let, tzv. 40 under 40. A jaké je jeho letošní pořadí?

  • Michael Dell (18 miliard dolarů)
  • Pierre Omidyar (spoluzakladatel eBay, 10 mil.)
  • Jeff Skoll (spoluzakladatel eBay, 5 mil.)
  • Page a Brin (zakladatelé Google, 4 mil.)
  • Young a Filo (zakladatelé Yahoo, 4 mil.)

Pokud nepočítáme vlastníka hardwarové firmy, jsou to všechno ony děti zlaté horečky. Ostatně jiná možnost jak se do této v skutku vybrané společnosti dostat neexistuje. Vyjmeme-li sportovce, herce a zpěváky (aniž bych je chtěl nějak degradovat), nikdo už nezbývá. Nikdo se ke svým miliardám jiným způsobem, rychle a „snadno“ nedostal.

Tuto událost komentoval v ebizu Jiří Hlavenka a svou krátkou glosu zakončil:

Kdysi jste mohli dělat cokoli: vyrábět automobily, postavit továrnu na žárovky, stavět hotely, založit banku – všude bylo možné vyhrát. Dnes zbývá internet a software: obory, kde je potřeba jen myšlenka a skoro vůbec žádné peníze.

Mně nezbývá než popřát vám – tu správnou myšlenku.

Kdy ovlivní blogy naši politiku?

Britské Listy dnes vydaly článek Blogy a jejich vliv na světovou politiku, ve kterém se poukazuje na to, jakou politicko silou mohou weblogy vládnout. Spíše než novým médiem jsou ale zdrojem informací pro zpravodajské služby. Ukazuje se to na příkladu o blogu v Íráku, ale podobných případů známe i z minulusti dost a dost. V Americe. Za oceánem.

Co u nás? Dočkáme se někdy toho, že české blogy budou ovlivnovat celorepubliková média, politiku či společenské dění. Bločky redaktorů, novinářů u nás najdeme velice po skromnu. Natož aby něco či někoho významně ovlivňovaly. U nás média teprve začínájí poznávat, co to weblog je.

Je pravda, že už jsem narazil na blogy, které podporují růže, třešničky či modré ptáky. Spíše jsou mi ale k smíchu.

Mozilla Firefox 1.0 CZ, statistiky a osobní vzdechy

„Otevřený software žene vpřed inovaci prohlížení webu.“ Jak již určitě víte, včera byla vydána nová verze prohlížeče Mozilla Firefox 1.0. Čeští uživatelé mohou využívat i její počeštěnou verzi. Týmu dobrovolných vývojářů se v těchto dnech daří něco nevídaného, svou prací doslova ohromují celý webový svět.

Mozilla Foundation ve spolupráci s Projektem
CZilla
včera zveřejnila dlouho očekávanou českou verzi Mozilla
Firefox 1.0 pro operační systémy MS Windows, GNU/Linux
a Mac OS X. Firefox je rychlý a bezpečný webový prohlížeč,
který si oblíbili uživatelé i weboví tvůrci. Již během svého
vývoje se stal nejdiskutovanějším prohlížečem na Internetu, zároveň je
považován za nejlepší současný webový prohlížeč.

Výběr z vlastností Firefoxu:

  • Rychlejší prohlížení webu
  • Účinné blokování vyskakovacích oken
  • Integrované vyhledávání na portálech Seznam.cz, Centrum.cz či Google.com
  • Ochrana před spyware, viry a obtěžujícím chováním webových stránek
  • Snadná změna vzhledu
  • Mnoho volitelných rozšíření
  • Správce stahovaných souborů
  • Intuitivní ovládání v češtině
  • Jednoduchý převod dat z ostatních prohlížečů
  • Široká podpora nejnovějších webových standardů
  • Pro každého zdarma

Kvalita a vyspělost prohlížeče přesvědčila milióny uživatelů
k nahrazení MS Internet Exploreru právě Firefoxem – jen ukázková
verze Firefoxu zaznamenala během několika týdnů více než
8 miliónů stažení. Masivní přechod uživatelů se odrazil
i v podílu prohlížečů na trhu – podle analytických firem podíl
MS Internet Exploreru klesá po řadu měsíců jak na českém tak
i světovém webu.

Firefox získal velmi příznivé ohlasy recenzentů a odborné
veřejnosti. V srpnu obdržel ocenění „Best In Show“ na celosvětové
výstavě LinuxWorld. V září americké deníky Wall Street Journal a
USA Today doporučily vyzkoušet Firefox uživatelům, kterým záleží
na bezpečnosti. Živě.cz ve své recenzi uvádí: „Kdo jej vyzkouší,
pravděpodobně již nebude mít důvod ho opustit.“ Firefox také vyhrál
velký test prohlížečů českého časopisu Computer.

Pro uživatele MS Internet Exploreru jsou připraveny webové
stránky Přejděte na Firefox, které jim
pomohou se změnou prohlížeče. Uživatelé na stránkách naleznou důvody
proč změnit webový prohlížeč, odpovědi na své nejčastější otázky
i jednoduchého průvodce samotnou výměnou prohlížeče.

Instalační program Firefoxu (pro Windows 5 MB, pro Linux a Mac
OS X 8MB) je pro uživatele i firmy zdarma ke stažení na adrese: http://firefox.czilla.cz/stahnout/.

Fórum pro podporu uživatelů naleznete na adrese http://forum.czilla.cz

Tolik tisková zpráva k vydání nové verze Firefoxu.

O vydání nových verzí tohoto prohlížeče se v těchto dnech můžete dočíst na skoro každém trochu odbornějším magazínu či blogu. Všichni ho obdivují, chválí a vyzdvihují. Po rocích bezmezné nadvlády IE a s tím souvisejících diskusí o významu webových standardů, alternativních prohlížečích atd. atd. je tu opravdu něco nového, převratného a nevídaného. Možná stojíme u zrodu nové éry webu.

Osobně na Firefoxu obdivuji to, co a kdo za ním stojí. Totiž open-source, dobrovolní vývojaři a zblázněná komunita. Pro některé kritiky jsou tyto „vlastnosti“ spíše nevýhodou a slyšíme z jejich úst: „já radši browser1“, „a já browser2“. Každopádně jsem rád, že ani oni nepropagují IE.

Mozilla Foundation si jako cíl vytyčila překročení 10-ti procentní hranice na trhu prohlížečů do konce roku 2005. Jaká je situace zde na Oříšku? V minulém měsíci se Firefoxu podařilo dosáhnout 9,9%, jeho největšímu konkurentu MSIE 24,5%. To nemluvě o tom, že u téměř 40% uživatelů nebyl prohlížeč rozpoznán.

Pro Firefox to jsou určitě dobré zprávy a dá se očekávat další postupný nárůst. Tato slova potvrzuje totiž statistika devíti listopadových dnů – Mozilla Firefox představuje 11.4% (!).

A ještě jednu věc očekávám, a to mnohem strmější pád IE v následujících měsících. Firefoxu se dokonale podařilo rozvýřit debatu o prohlížečích a do podvědomí veřejnosti dostat to, že software od MS není to jediné, co existuje. Jsem za to strašně rád. Na mnoha webech se v posledních dnech vyrojily ikonky podporující ten či onen prohlížeč. A i když to není zrovna Firefox, hlavně že to není Microsoft Internet Explorer.

BTW: Už jste viděli Startovní stránku Googlu v podání Firefoxu a pyšní se váš desktop těmito krásnými tapetami?

Firefox 1.0 – že by tlustá čára ve vývoji?

Firefox 1.0 … Konečně je tu první verze, která není jenom „beta“ … Nebudu tu dlouze polemizovat. Vyšla nová verze – stahujte. A vy ostatní, co jste ještě vydrželi, tak se můžete podívat třeba tiskovku Mozilla Firefox 1.0 CZ – Nejlepší webový prohlížeč [cz].

Jinak já ještě ale zůstávám u své verze 0.9.2, kterou jsem si pěkně upravil – ale počítám že za nějakou dobu určitě přesedlám. Ale nechce se mi pořád stahovat nějaký pluginy, skiny a další voloviny … To je jedna z věcí, která mi na Firefoxu dost vadí.

Dokonalejší správa obsahu pomocí CMS

Článek přebrán s laskavým svolením ze stránek Symbio.cz.

Pro většinu z vás není asi novinkou, že obsah vaší internetové prezentace můžete měnit vlastními silami, aniž byste k tomu museli umět takové prezentace vytvářet. Slouží k tomu nástroje, kterým se souhrnně říká systémy pro správu obsahu, či nepřesně ve zúženém významu redakční systémy. Je pravděpodobné, že podobnou aplikaci používáte na svých stránkách také. Jedná se však o plnohodnotný a efektivní nástroj? Podívejme se, co všechno můžete od kvalitního systému pro správu obsahu
očekávat.

Máte-li rozsáhlejší prezentaci, jistě víte jak je náročná její údržba. Nemusím připomínat, že pro návštěvníka stránek je velice důležité aby obsah prezentace byl aktuální, zajímavý a přesný. Web se zastaralým nebo dokonce chybným
obsahem je pak nejen zbytečný, ale vyvolává i dosti negativní obraz o dané firmě. Často se lze setkat se starými telefonními čísly, špatnými kontakty nebo neplatnými ceníky. Příčiny mohou být různé:

  • nezájem o webovou prezentaci
  • podceňování významu webové prezentace
  • komplikovanost nebo náročnost správy webu
  • velký počet stránek, které webmaster nestíhá spravovat

První dva případy není třeba komentovat. Ve druhých dvou by bylo vhodné situaci zhodnotit a zvážit koupi některého z nástrojů, který by správu webu usnadnil. Jak už jsme si řekli, nemusí být v současnosti publikování informací na webu zdlouhavý proces, který si vyžaduje znalost HTML. K dispozici jsou aplikace, které dokáží převést dokumenty do HTML za vás. Jejich publikování na webu pak zachovává jednotný vzhled stránek. Autor se tak může plně soustředit na obsah bez toho, aby musel něco vědět o tvorbě WWW stránek.

Co je CMS?

CMS je zkratka anglického výrazu Content Management System, neboli systém pro správu obsahu. Dnes se běžně užívá také zkratka WCM z anglického Web Content Management a značí tu část CMS, která přímo souvisí s publikováním na webu. CMS slouží totiž kromě zveřejňování informací na internetu i ke správě firemních dat, např. e-mailových adres klientů. S
takovým nástrojem je potom hračka rozeslat všem klientům e-mail oznamující nový výrobek, slevu či jinou akci. Jediná správná definice CMS vlastně neexistuje a rovněž nároky uživatelů jsou značně odlišné. Některým stačí možnost vkládat na web pouze novinky, jiní očekávají i správu firemních dokumentů, multimédií nebo dokonce softwaru. Neexistuje ani žádný standardní systém, který by splňoval všechny požadavky. V tomto článku se budeme věnovat hlavně možnosti publikování
na webu a správě firemních webů, tzn. oblasti středně rozsáhlých WCM či CMS.

Jak funguje CMS (WCM)?

Nejdůležitejší věc, kterou
přinesly aplikace CMS pro publikování na webu, je oddělení grafické úpravy a obsahu. Obsah stránek je uložen v databázi, kdežto grafická úprava a struktura stránek jsou uloženy zvlášť v šablonách. Šablony jsou vzorové HTML dokumenty, do kterých se vkládá na předem označená místa obsah z databáze.

Drtivá většina CMS se skládá z částí,
tzv. modulů. Po přihlášení do CMS si vyberete modul, prostřednictvím kterého vložíte váš článek nebo informaci (např. modul volná místa, modul novinky atd.). Samotný článek přitom může být vytvořen mimo CMS nebo v editoru, který bývá součástí CMS. Obsah článku se po uložení (publikaci) naplní do šablon a zobrazí návštěvníkům stránek. Výhodou šablon není jen to, že zaručují stejný vzhled všech stránek, ale
významně také zjednodušují údržbu webu. Když je třeba provést úpravu na všech stránkách, např. výměna loga, stačí ji provést v jedné šabloně namísto úpravy všech stránek. Některé CMS umožňují zobrazovat stejný obsah přes různé šablony a tak ho publikovat v různých formátech. Lze tak provozovat kromě standardní HTML verze i verze pro přenosná zařízení či exportovat data do XML pro další zpracování.

Jak Vám může CMS pomoci?

Hlavní benefity nasazení kvalitního CMS lze vymezit na základě nejčastějších problémů při správě a aktualizaci WWW stránek:

  • obsah webu je neaktuální/nepřesný,
  • nekonzistentní design nebo navigace stránek,
  • nemáte vlastního správce webu, ale přesto chcete vlastními silami komunikovat jeho prostřednictvím se zákazníky a partnery,
  • máte vlastního webmastera ale ten je přetížen požadavky na aktualizaci stránek,
  • lidé mají problém najít na stránkách požadované informace,
  • autoři nebo přispěvovatelé webu občas náhodně přepíší obsah nebo soubory,
  • autoři si nemohou připravit obsah dopředu aby se zobrazil v zadaném čase,
  • nedá se zabezpečit přístup k obsahu podle uživatelských práv,
  • marketingoví a produktoví manažeři nemohou přizpůsobit obsah pro klienty a partnery,
  • pracovníci ve firmě se nepodílejí na publikování obsahu webu.

CMS
jako takový ovšem nepředstavuje řešení obsahu webu. Nedokáže sám o sobě zaručit, že jsou údaje na stránkách aktuální. Na to je třeba systematická práce pracovníků. CMS je však nástroj, který tuto práci značně ulehčí a zrychlí.

Požadavky na CMS

Před
rozhodnutím jaký CMS je vhodné nasadit na Váš web je podstatné si ujasnit, co chcete a co můžete od systému očekávat. Následující vlastnosti tvoří základ, který by měl CMS systém nabízet:

  • Decentralizovaná správa obsahu musí umožnit více pracovníkům aktualizovat web. Plnění webu nebude záležitostí jednoho člověka, ale budou ho plnit přímo pracovníci firmy.
  • Publikování bez znalosti HTML
    – i pracovníci bez zvláštních počítačových znalostí by měli být schopni
    publikovat. Znalost HTML by při práci s CMS neměla být nutná. Součásti
    CMS je většinou i jednoduchý HTML editor, který umožňuje snadné
    editování textů podobně jako v bežném textovém editoru.
  • Přístupová práva a autentifikace rozdělí správu webu mezi více uživatelů. Někdo může mít práva jen na přidávání článků, někdo může měnit celý web.
  • Přístup přes webový prohlížeč
    zaručí, že půjde stránky spravovat odkudkoliv, kde je připojení k
    internetu. Nemusí se instalovat žádné speciální aplikace. Funkcionalita
    občas může záviset na typu a verzi prohlížeče.
  • Proces publikování
    je u zpravodajských serverů velice důležitý. Články by měli projít
    redakčním cyklem, tj. autor napíše článek, redaktor ho zkontroluje a
    upraví a šéfredaktor rozhodne o jeho uveřejnění.
  • Možnost náhledu je pomůckou pro uživatele, aby si mohl ověřit, jak bude článek vypadat na webu.
  • Indexování a vyhledávání je nevyhnutelná součást systému pro správu velkých webů. Kvalitní vyhledávání je důležité především pro návštěvníky stránek.
  • Personalizace
    umožňuje individuální zobrazení webu pro různé návštěvníky. Také se
    využívá při komunikaci s klienty, např. pro dosazení oslovení v
    hromadných e-mailových zprávách.
  • Export do jiných formátů
    umožňuje dostat obsah ze systému a zpracovávat jej v jiných (např. MS
    Excel apod.). U větších či moderních webů by měl systém podporovat
    možnost publikace pro systémy WAP, a PDA. Samozřejmostí je export dat
    do formátu XML.
  • Propojení s e-commerce systémy bývá obvyklé u profesionálních CMS. Systém by měl být otevřený a umožnit spolupráci s jinými aplikacemi.
  • Uchovávání verzí obsahu je možností jak se vrátit k předchozím verzím obsahu.

Naprogramovat, koupit nebo pronajmout?

Otázka naprogramování, nákupu či pronajatí CMS patří k těm nejtěžším v IT oddělení. Všechny možnosti mají své výhody a nevýhody.

Naprogramovat

Výhoda
vlastního systému je, že bude fungovat přesně podle vašich představ.
Jeho podoba není omezená jako u kupovaného produktu. Vyvinout vlastní
CMS je však složitý a dlouhodobý úkol. Samotnou přípravou a
naprogramováním celý proces pouze začíná. Problémy se obvykle ukáží až
časem a jakákoliv změna si vyžádá další vývoj. Proto je třeba ihned
počítat s vývojem dalších verzí a nelehkými opravami chyb. Vlastní CMS
bývá ideální zejména pro menší a střední prezentace.

Koupit

Výhody
kupovaného (někdy se uvádí pojem „krabicového“) řešení jsou zřejmé.
Zákazník získává vyzkoušený a otestovaný produkt, u něhož lze očekávat
minimální výskyt chyb. Řešení je k dispozici ihned a není třeba na něj
čekat. Hlavní nevýhodou je komplikované přizpůsobení specifickým
požadavkům. Tyto případy si obvykle vyžádají další vývoj a také čas.
Nevýhodou u větších CMS je také cena a v některých případech náročnější
obsluha. Koupit osvědčený systém se zpravidla vyplatí pro velké weby.

Pronajmout

Pronajmutí
systému pro správu webu je v podstatě služba typu ASP (Application
Service Providing). Jedná se o případ, kdy pronajímatel provozuje
aplikaci na svém serveru a většinou balík služeb zahrnuje také
webhosting, zálohování, hotline apod. Náklady na pronájem jsou menší
než na koupi, instalaci a implementaci kupovaného produktu nebo vývoj
vlastního. Ne všechny weby se však hodí na správu na pronajatých
systémech. ASP řešení se například nevyplatí na správu extranetu, kde
je většina obsahu generována z firemního systému.

Kombinace naprogramování a koupě

Kromě
výše uvedených variant existují také systémy, které spojují výhody
individuálně naprogramovaných a nakupovaných aplikací. Jejich podstata
tkví v předpřipravených komponentách, jejichž provedení umožňuje velice
rychlé a relativně levné přizpůsobení potřebám klienta. Mezi takové CMS
se řadí např. OrangeGate od SYMBIA.

Rady pro výběr

Požadavky
na CMS jsou pro každého různé. Systém by vždy měl dodržovat dříve
zmíněné základní vlastnosti. Při hledání vhodného CMS je třeba
respektovat specifické požadavky firmy. nenaleznete-li vhodný CMS
můžete se pustit do vývoje vlastního nebo vyzkoušet kombinované řešení.
Pokud hledáte již hotový produkt, pak je třeba věnovat pozronost
následujícím charakteristikám:

  • operační systém (Windows, Linux, …),
  • typy uživatelů (administrátor, autor, …),
  • čas implementace,
  • integrace s jinými produkty,
  • specifické moduly,
  • licence a ceník.

V
podstatě se jedná o tentýž postup, jako u jiného softwarového produktu.
Tzn. nezapomeňte se podívat po referencích, partnerech, kontaktech na
zákazníky, manuál apod. Důležité je pořádně si přečíst licenci a
zjistit, zda je v ceně i školení a technická podpora. Někdy při výběru
rozhoduje i lepší uživatelské rozhraní.

Závěr

Oblast CMS
se neustále vyvíjí a proto nelze předpovědět, jak budou v budoucnu
systémy vypadat. V současnosti se CMS soustředí spíše na práci s
obsahem webu. Publikace je pak záležitostí samostatné aplikace. Jasný
trend lze také pozorovat v používaní formátu XML, z něhož lze dále
generovat nespočetně dalších formátů (HTML, PDF, PostScript, …).

Přeji vám při výběru vhodného CMS hodně štěstí a hlavně co nejméně problémů.

Máte právo Weto

Včera byla spuštěno nové webové studio Weto, neboli Webová továrna. Je pro mě trochu zvláštní. Proč?

Za prvé je jedna z mála, která se orientuje pouze na malou část republiky – střední Moravu. V tiskovce sice tvrdí, že se nebudou bránit i zakázkám odjinud, ale stejně to na mě působí divně.

Za druhé – bez jakýchkoli referencí.

Za třetí mi to příjde jako rozcestník dalších několika webů, viz odkaz na Design 71, který je prakticky totožný s továrnou. Webhosting naopak poskytují další 2 weby: KOM a Webhosting 71. Proč?

Za čtvrté nemám rád společnosti, které již při svém příchodu na trh nemohou svým zákazníkum nabídnout ani v nejmenším nic nového než konkurence. Prostě to vypadá jako okopírovaný, i když úspěšný, model.

Ale abych jen nekritizoval, vážím si všech, kteří dělají weby dobrým způsobem a vyhýbají se nejrůznějším praWebdesignérským technikám.

Firefox se blíží k finální verzi 1.0

Vydání Firefoxu 1.0 v listopadu letošního roku je již v předstihu považováno za nejvýznamnější událost v oblasti webových prohlížečů za posledních několik let. V tomto článku najdete souhrn posledních zpráv souvisejících s tímto fenoménem.

Firefox: 7 milionů stáhnutí

Zájem uživatelů o prohlížeč Firefox překonal všechna očekávání. Cílem marketingového projektu Spread Firefox bylo získat 1 milion stáhnutí prohlížeče Firefox 1.0 PR během 10 dnů od vydání. Tento cíl byl splněn již po 4 dnech a počet stáhnutých verzí již překročil 7 milionů.

Spread Firefox

Mozilla Foundation má velmi omezené zdroje na marketing Firefoxu po celém světě. Proto byl vytvořen projekt Spread Firefox založený na stejných principech jako komunita, která vyvíjí a testuje samotný prohlížeč. Tvůrci projektu věří, že pomůže spojit ohromnou komunitu odhodlaných dobrovolníků do soudržného marketingového úsilí, se kterým nemůžou soupeřit ani konkurenti s takřka neomezenými zdroji. Do projektu se již zaregistrovalo přes 30 tisíc jednotlivců. Více informací najdete v často kladených otázkách a v původním oznámení.

Marketingová kampaň založena na sponzorech

Rob Davis představil další marketingovou kampaň na Firefox – první celostránková reklama v hlavním denníku vytvořená a sponzorovaná open source komunitou.

Kampaň během 10 dní shromáždila 250 000$ a zapojilo se do ní přes 10 000 sponzorů z 80 států světa.

Pokud se vám Firefox líbí a chcete ho podpořit, můžete na své webové stránky přidat některou z mnoha ikonek, ozdobit si pracovní plochu počítače tapetou, vyvěsit ve svém okolí plakáty nebo využít další materiály.

Budoucnost projektu Mozilla

Legendární webový prohlížeč Netscape Navigator oslavil 10. výročí. Zpravodajský server CNET News.com přinesl několik zajímavých článků včetně rozhovoru s Benem Goodgerem, hlavním vývojářem Firefoxu. V něm se např. dozvíte, jak se během 10 let změnila vize o kvalitním webovém prohlížeči, kam a jak vysoko směřuje projekt Mozilla (včetně Firefoxu a Thunderbirdu) a proč lepší zabezpečení Firefoxu oproti Internet Exploreru nesouvisí s velikostí tržního podílu.

Firefox chce 10% podíl

Bart Decrem, vedoucí marketingu Mozilla Foundation, v článku Firefox aims for 10 percent of Web surfers na serveru ZDNet UK uvedl, že Firefox do konce roku 2005 získá 10% podílu na trhu:

„Myslím, že se dostaneme na 10 procent v průběhu příštího roku. Momentálně nemáme 10 procent na webu, ale máme spád,“ prohlásil Decrem.

Je přesvědčen, že takový cíl je reálný, protože se zájem o Firefox v posledních několika měsících zvyšuje. To je vidět na počtu stáhnutí každé verze Firefoxu: během 4 měsíců bylo staženo 3,3 milionu kopií verze 0.8, během 3 měsíců 6,5 milionu verzí XXXXXX a 5 milionů kopií verze 1.0 PR během 1 měsíce.

Decrem řekl, že současný zájem o Firefox potvrzuje správnost rozhodnutí společnosti Netscape otevřít zdrojový kód Netscape Communicatoru v roce 1998.

„Netscape převedl zdrojový kód do open source modelu, aby „využil sílu“ open source komunity,“ řekl Decrem. „Nyní, o šest let později, se tato představa uskutečnila. Abychom se dostali k cíli, potřebujeme neziskovou organizaci, která nám umožní vytvářet nová partnerství a dělat inovativní marketing.“

Server ZDNet UK uvedl, že se během posledních 8 měsíců podíl jeho návštěvníků s prohlížeči založenými na technologii Gecko (Mozilla/Firefox) více než zdojnásobil (z 9 na 19 %). Podobný trend potrvzují další významné weby.

Vydání Firefox 1.0 RC

28.10.2004 byly vydány první testovací verze Firefoxu 1.0 Release Candidate (RC) – včetně českých. Pokud půjde testování dobře, bude finální hlavní verze 1.0 vydána
počátkem listopadu. Uživatelé Firefoxu 1.0 Preview Release (PR), kteří nechtějí testovat a nahlašovat případné chyby RC verze, by měli počkat na vydání oficiálního Firefoxu 1.0.

Zvláštní pozornost při testování RC verze potřebují:

  • Vyhledávací lišta, u které bylo opraveno několik chyb.
  • Gecko — technologie pro zobrazování stránek, u které bylo opraveno několik
    významných chyb při zobrazování layoutu a interpretaci CSS.
  • Přechod z jiných prohlížečů při prvním spuštění Firefoxu.
  • Režim jednoho okna (načítá všechny vyskakovací okna do nových panelů), který lze aktivovat v nabídce Nástroje — Předvolby.
  • Zaměření aktivních panelů, kde došlo ke změnám v rámci oprav několik bezpečnostních chyb.

Ve Firefoxu 1.0 RC bylo opraveno kolem 250 chyb a vývojáři ocení jakoukoli zpětnou vazbu.

Další vývoj Firefoxu

Ben Goodger, hlavní vývojář Firefoxu, aktualizoval plán vývoje tohoto prohlížeče, kde poprvé nastínil vývoj po vydání verze 1.0.

Přibližně v březnu 2005 bude vydána verze předběžně značená “1.1“, která přinese novinky z vývojové větve
včetně lepší kompatibility s prostředími Aqua a GNOME. Poté začne
vývojový cyklus verzí 1.5/2.0 s novými funkcemi a vlastnostmi.

Zhruba měsíc po vydání Firefoxu 1.0 bude představen podrobnější popis vývoje dalších verzí.

Česká Mozparty 2

V listopadu bude vydána finální verze Firefoxu a stejně jako u příležitosti vydání Mozilly 1.0 se chystají celosvětové oslavy a setkání — Mozparty 2.

Tuto významnou událost můžete oslavit na oficiální české párty v Praze v sobotu 20.11.2004. Zúčastní se jí i někteří členové týmu CZilla. Párty můžete také uspořádat ve svém okolí.