PHP – Instalace (2.)

Jak už jsme si řekli minule, PHP je volně šiřitelný programovací jazyk, který je vykonáván na straně serveru. Proto si z našeho domácího PC budeme muset udělat takový malý webový server, abychom mohli naše PHP skripty rovnou zkoušet. Existuje několik způsobů jak toho docílit, protože PHP lze relativně snadno přizpůsobit mnoha webovým serverům. Můžeme využít servery Apache, Microsoft IIS (Internet Information Server) nebo Microsoft PWS (Personal Web Server), můžeme nainstalovat PHP jako CGI interpret nebo jako modul.

My se s tím však nebudeme tolik zaobírat a využijeme některého balíku, který je pro začátečníky nejvhodnější a po instalaci vše upraví a nakonfiguruje tak, že ihned můžeme začít programovat PHP stránky. Asi nejznámějším takovým balíkem je PHPTriad, který sám nainstaluje Apache, PHP a MySQL. Součástí je také aplikace PHPMyAdmin, se kterou můžete velmi jednoduše obhospodařovat své databáze. Chcete-li, můžete vyzkoušet i další balíky jako PHP Home nebo Miniserver (byla vydána verze obsahující i PHP5).

Instalace PHPTriad je opravdu primitivní. Stáhněte si ho z webu, rozbalte, spusťte instalaci a je hotovo. Pro ty, co s instalací PHP a Apache nemají žádné zkušenosti, je to opravdu nejlepší možnost. V opačném případě byste museli zvlášť stahovat PHP, zvlášť Apache, zvlášť MySQL, jednotlivě je instalovat a konfigurovat. Instalace PHPTriad vyžaduje pouze několik desítek mega volného místa na disku C:/. Tam se totiž automaticky instaluje a nelze to změnit. Proto byste na C:/ měli mít nainstalován i operační systém Windows.

OK. Nainstalovali jsme PHPTriad. Na C:/ nám přibyly adresáře c:/apache a c:/winnt. Nyní vyzkoušíme, zda-li vše proběhlo úspěšně. Otevřeme si složku c:/apache a spustíme soubor c:/apache/Apache.exe. Mělo by to vypadat stejně jako na obrázku.

spuštění Apache

Před každou prací s PHP musíme tento soubor zapnout, potom ho ale můžeme minimalizovat a dále si ho vůbec nebudeme všímat. Nyní otevřeme svůj internetový prohlížeč (nepřipojujte se k internetu, dejte pracovat offline) a do adresního řádku zadáme http://localhost, popř. http://127.0.0.1 – localhost se vám ale myslím bude pamatovat lépe. Načíst by se nám teď měla uvítací stránka.

obrazovka po prvním spuštění

Adresa http://localhost zobrazuje vše, co se nachází v kořenovém adresáři c:/apache/htdocs. Pokud odsud smažeme výše zobrazenou stránku index.html a znovu načteme http://localhost zobrazí se výpis všech složek a souborů z adresáře c:/apache/htdocs. Všechny naše PHP soubory tedy budeme ukládat do této složky. Klidně si můžeme (a pro větší přehlednost vám to doporučuji) vytvářet libovolné množství podadresářů.

Zkusme si zde vytvořit novou složku a nazvěte ji například pokus. Na http://localhost se tak objeví nová složka pokus, chcete-li přímou adresu http://localhost/pokus. Pokud se ve složce nachází soubor pojmenovaný index.html, index.php, default.php nebo main.php nezobrazí se výpis složek a souborů, nýbrž tento soubor. Je to stejný princip jako na skutečném webovém serveru.

složky na localhost

Pokud vás zajímá, co je to za druhou složku phpmyadmin, která se zobrazuje na http://localhost, tak to je program (napsaný v PHP), který je určen pro správu MySQL databází. Zatím se jím vůbec nezabývejte, na MySQL databáze máme dostatek času.

Po obšírném úvodu se příště už konečně dostaneme k psaní PHP skriptů a na praktických příkladech si budeme ukazovat základní syntaxi.

Běžešelemovací řůčovičky

Jelikož jsem typ od přírody soutěživí, veřejně se tímto zapojuji do soutěže běžešelemovací řůčovičky, kterou pořádá nový web firmy Robert Němec seo-sem.cz. Pokud alespoň trochu sledujete české blogy nemohlo vám uniknout, o jakém nově vznikajícím fenoménu píši. Všichni to kritizují, ale všichni o tom budou následující 4 měsíce psát.

Vím, že to není a nebude tolik závislé na SEO a jeho znalostech. Nicméně to beru jak dobrou formu zábavy a celý nápad se mi líbí.

Moc jsem to kritizování okolo nepochopil. Aniž bych se firmy RobertNemec.com chtěl nějak zastávat, je to od ní výborný marketingový tah. Ať si říká kdo chce, co chce. V poslední době se články na Lupě a novou soutěží dostala na pomyslný top SEO firmy. Propagace DobréhoWebu (i když nevím, zda-li je to přímá konkurence) vypadá v souvislosti s RN jako chudý příbuzný. Firmě okolo Roberta Němce se daří na výbornou propagovat nejen své služby, ale roste tak povědomí o SEO obecně a sami z toho budou profitovat. Co se vám na tom nelíbí? Pokud SEO označujete za hovnologii, prosím, co je vám ale do RN, kteří si to nemyslí a úspěšně z toho vydělávají.

Nelíbí se mi ani způsob některých lidí, jak kritizují rozesílaný email o této soutěži a označují ho za spam. Kruci, co potom vlastně mohu posílat. Když Jiří Bureš minulý rok „spamoval“ o BlogCenzu nikomu to nevadilo. Je to úplně stejný případ. Bloggeři, kteří tento email dostali, nadávají na tento způsob informování, ale na základě této informace potom píšou spoty. Byl to pro ně cenný zdroj nové informace, ale označují to za „nevyžádaný email“.

A nakonec vám musím oznámit jednu nepotěšující zprávu. Tím, že jste to každý do blogu spotli, ačkoli jste se snažili to zkritizovat, povedl se vám pravý opak. Co by SEO-SEM.cz byl dneska bez weblogů? Nikdo by o něm nevěděl.

Sémantika v praxi

V tomto článku nájdete ukážky sémanticky správnych XHTML konštrukcii, ktoré sa bežne využívajú v kóderskej praxi – logická štruktúra dokumentu, nadpisy, odstavce, zoznamy a citácie.

Všetky konštrukcie sú zapísané v XHTML
1.0
Strict, čo je v súčastnosti asi najčastejšie používaný štandard medzi
kódermi, ktorí sémantike venujú nejakú pozornosť.

Logická štruktúra dokumentu a nadpisy

Každému sa bude zdať samozrejmé keď otvorí knihu o webdesigne, že v nej nájde
informácie o webdesigne. Je taktiež samozrejmé, že keď si nalistuje kapitolu o
použiteľnosti tak sa tam bude písať o použiteľnosti. Prečo to píšem? No predsa
každá internetová stránka s vypnutými štýlmi, JavaScriptom, … je v podstate
kniha a preto pre ňu musí platiť to isté.

Pod každým nadpisom teda musia byť informácie, ktoré sa ho týkajú. Toto však
platí pre celý strom nadpisov ako aj strom dokumentu, na čo naozaj veľa kóderov
zabúda. Ukážme si teda ako by mal taký správny strom nadpisov vyzerať.

Nadpis serveru
 +- Webdesign: Základné pojmy
 |  +- SEO — Optimalizácia pre vyhľadávače

 |  +- CSS — Kaskádové štýly
 |  +- XHTML
 |  +- Validita — Syntaktická správnosť
 |  +- Sémantika — Významová správnosť

 |  +- Prístupnosť — Accessibility
 |
 +- Staršie zápisy
 +- Novšie zápisy

Jediné čo ostáva je zadefinovať tieto nadpisy tak aby spĺňali zadefinovanú
štruktúru. Slúžia nám na to elementy <h1>
<h6> pričom <h1> je v strome nadpisov
najvyššie a žiadnu úroveň nesmieme preskočiť. Vždy teda začíname s

<h1> a postupne sa dostávame k nižším úrovniam.

Výsledný kód bude vyzerať takto:

<h1>johno#blog</h1>
<h2>Webdesign: Základné pojmy</h2>
<h3>SEO — Optimalizácia pre vyhľadávače</h3>

<h3>CSS — Kaskádové štýly</h3>
<h3>XHTML</h3>
<h3>Validita — Syntaktická správnosť</h3>
<h3>Sémantika — Významová správnosť</h3>

<h3>Prístupnosť — Accessibility</h3>
<h2>Staršie zápisy</h2>
<h2>Novšie zápisy</h2>

Odstavce

Aj keď to možno znie neuveriteľne, tak práve tu sa robia najväčšie chyby.
Veľa kóderov používa na nové odstavce dvojnásobné zariadkovanie elementom
<br />. Aj keď výsledok môže vyzerať rovnako sémantika
odstavca sa vytráca.

Na definovanie odstavca nám slúži párový element <p>. Pozrite sa na
teda túto jednoduchú ukážku správneho použitia odstavcov. Aby ste aj tu
nezabudli na dôležitosť logickej štruktúry dokumentu pripojil som k ukážke
nadpis.

<h3>Prístupnosť — Accessibility</h3>
<p>Každá stránka alebo aspoň jej obsah…</p>

<p>Menej prístupné stránky strácajú…</p>

Nezabúdajte na to, že samostatné odstavce by mali obsahovať ucelenú myšlienku
a nielen slúžiť na prevzdušnenie dlhého textu.

Usporiadané a neusporiadané (odrážkové) zoznamy

Zo zoznamami si väčšina začínajúcich kóderov komplikuje život. Snažia sa
napodobniť odrážky rôznymi znakmi a mnohonásobnými medzerami, no pritom je to
úplne jednoduché.

Pokiaľ máme nejaký zoznam, v ktorom rozhoduje poradie položiek použijeme
element <ol> definujúci usporiadaný zoznam. Typickým
príkladom môže byť nejaký návod alebo obsah knihy.

<ol>
 <li>Do hrnčeka dáme vodu a jedno vajce.</li>
 <li>Po zovretí vody varíme 7 minút.</li>
 <li>Podávame s osoleným chlebom.</li>
</ol>

Naopak keď na poradí položiek nezáleží je ideálne použiť element
<ul> pre odrážkový zoznam. Príkladom neusporiadaného zoznamu
môže byť napríklad zoznam vecí, ktoré treba nakúpiť alebo aj menu rozsiahlejšej
internetovej stránky.

<ul>
 <li>hrnček</li>
 <li>vajce</li>
 <li>chlieb</li>

 <li>soľ</li>
</ul>

Citácie

Citovanie rôznych zdrojov sa na internete rozmohlo hlavne na blogoch ale
najbežnejšie s ním stretávame v novinách. Pri citáciach však treba rozlišovať
citácie na dva druhy. Blokové a riadkové.

Na dlhé citácie je ideálne použiť párový element <blockquote>, ktorý
môže obsahovať aj celé časti iných stránok. Napríklad:

<blockquote>

 <p>Môj počítač je:</p>
 <ul>
  <li>600MHz procesor</li>
  <li>256MB RAM</li>
 </ul>
</blockquote>

Naopak na krátke citácie sa využíva element <q>.

<p>Platí tu výrok <q>Sýty hladnému neverí.</q></p>

Oba elementy obsahujú nepovinný atribút cite, ktorý má obsahovať
odkaz na citovanú stránku. Tento atribút sa však skoro vôbec nevyužíva pretože v
momentálnych prehliadačoch je bez klientského skriptovania pre bežného užívateľa
takmer nepoužiteľný.

Podrobnejšie informácie

Pokiaľ Vás zaujíma sémantika nespomínaných elementov či atribútov odporúčam
Vám prebehnúť si DTD XHTML
1.0 Strict
. Sú tam popísané významy naozaj všetkých tagov a ich
atribútov.

MSN Web instantní messenger

Microsoft testuje webovou verzi nového komunikačního klienta pro instant messaging – MSN Web Messenger. Pro použití nemusíte mít na PC nainstalovaný žádný software. Microsoft s tímto krokem přichází až po konkurenci AIM, Yahoo Messenger nebo ICQ. Webová verze také podporuje pouze textovou komunikaci. Vy co holdujete této formě komunikace, prosím, vyzkoušejte. Mně to k srdci ještě nepřirostlo. Zdroj Živé.sk.

Počítačově gramotní se Seznamem

Český rozhlas 1 – Radiožurnál vysílá každou sobotu nový seriál o počítačové gramotnosti. Za každou druhou větou přidávají ve spolupráci se společností Seznam.cz. Správně by měli asi říkat: „Tento pořad sponzoruje Seznam.cz“. To jsme ale odbočili. Minulou sobotu jsem v 10.35 náhodou vyslechl první díl. Přepis dílu Kolik lidí vůbec umí pracovat s počítačem?.

Ono zacházení s počítačem, odborně řečeno počítačovou gramotnost je těžké změřit. Třeba už proto, že je těžké ji definovat. Určitě byste ale měli zvládat napsat a upravit text, vytvořit si tabulku, poslat soubor v příloze e-mailem.

Redaktorka (nebo jak se jim v rádiu říká) dále doplnila, že to zvládá pouze 27% zaměstnaných občanů, přestože požadavek práce s počítačem najdete skoro v každém inzerátu. A vůbec celý pořád byl o statistikách, jak si vedem v porovnání s Evropou atd. Perličkou bylo jak se mluvčí Seznamu setkala s PC poprvé až u Lukačoviče.

„Ti z vás, kteří vědí, co znamená zkratka PC, česky občas i pécéčko, ať píší na e-mailovou adresu: izurnal@rozhlas.cz.“

Přesná citace. Docela dobrý pro lidi, co neuměj poslat soubor v příloze e-mailem.

Jinak se zase těšim na sobotu, snad se ve druhým díle konečně něco naučím. „Otevřete si Microsoft Word. Počkáme ještě chvíli na pána z Hané u Brna, co má Linux. Vy ostatní, zkuste zmáčknout nějaké písmenko. Teď zkuste napsat své jméno. Šárko nedržte tak dlouho ten ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ.“

Opravdu mě zajímá, jak to bude probíhat.

S tou mluvčí Seznamu jsem malinko kecal, bylo to trochu jinak [mp3]. K sepsání spotu mě inspirovala tiskovka Seznamu. BTW: Všimněte si jak pěkně hypertextově odkázali na oný vysílaný díl.

Tiscali končí? Kéž by!

Generální ředitel italské firmy Tiscali Ruud Huisman v rozhovoru pro list Il Sole 24 Ore uvedl, že z internetové mapy ČR zmizí portál Tiscali. Kromě toho by své působení měl ukončit i v internetových vodách Rakouska, Dánska a Španělska. Přiznal, že je to především kvůli dluhům ve výši 8 miliard korun. Mluvčí české pobočky Tiscali však uvedla, že ČR patří mezi země, ve kterých bude proveden hloubkový audit a konce portálu se neobává. Tiscali.cz má prý v tuzemsku silnou pozici. Podle oficiálního sdělení Tiscali ukončí činnost ve Švýcarsku, Norsku, Švédsku a Jihoafrické republice. Naopak se zaměří především na Francii, Velkou Británii, Benelux a Německo. Ostatní země, mezi nimiž je i ČR, budou dále prozkoumány.

Úsudek si o politice společnosti Tiscali udělejte sami. V každém případě je vidět, že to nebude příliš růžové, když ze svých 16 poboček o 9 pochybuje. Příliš se ale ani nedivím. Portál Tiscali nic nového (alespoň v Česku) nepřináší a mezi portály je až tím čtvrtým v zadu. Jediné, co mu můžeme přičíst za úspěch, je povědomí českých uživatelů o Tiscali jako poskytovateli internetového připojení.

Ideální publikační systém

Co by měl obsahovat takový ideální publikační systém? Univerzální redakční systém pro všechny typy on-line médií, využitelný pro klub mladých liberálů, Základní školu Dolní Lhota, Akademii Věd, město Prahu, obec u břehu Berounky, firmu Mountfield, osobní stránky Britney Spears, internetový obchod Vltava i pro webzine typu Lupa.cz a weblog Honzy Jedlíka?

Mít takový univerzální publikační systém, jsem už buď milionář a nebo totální hlupák. Opravdu si nemyslím, že by něco tak jedinečného mohlo existovat. Přesto v tomto článku zkusím vymezit nejdůležitější vlastnosti a funkce, které by výborný systém pro správu obsahu měl mít. Tím „správu obsahu“ jsem vyřadil několik typů webů, které náš systém prostě využít nemohou. Publikační systém zaměřím „pouze“ na webziny, weblogy, firemní stránky, weby organizací, měst, obcí a škol.

Jádro systému

Naše spektrum přesto zůstalo dosti široké. Proto bude nejdůležitější kvalitní jádro. Tím jádrem nemůže být „vybrání nejaktuálnějších článků z databáze a jejich následné vypsání“. Musíme vymyslet něco univerzálního. Musíme dát uživateli možnost jednoduchého a přitom kompletního a komplexního nastavení systému. Ten už si poté zvolí, zda-li na hlavní stránce chce nechat vypsat 20 nejaktuálnějších článků nebo spotů, zda-li chce jenom představení o firmě nebo přehled obsahu celého webu. A stejným způsobem nastavení dalších stránek webu – článků, kategorií a podkategorií, možnost přidávání jednoduchých statických stránek, download sekcí, fotogalerií, speciální databáze…

Tím je jasné, že takový systém bude muset v sobě obsahovat několik typů aplikací, které byly do této doby distribuovány samostatně. Velikost naprogramovaných dat se značně rozšíří, ale co je dnes 10 – 20 MB prostoru, když i ty základní hostingové programy nabízí prostor megabajtů v řádů stovek. Chci jen poukázat na to, že na velikosti nezáleží. Na čem jedině záleží je rychlost. Ať systém umožňuje klidně spustit jedním tlačítkem internetový obchod, který zabírá 5MB dat, ale pokud já obchodovat nechci, tak ať mi tyto data nezpomalují činnost zbytku webu.

Nesmí nás rozhodit, že firma z Dolní Horní bude chtít na svém webu provozovat funkci X a firmě z Horní Dolní bude funkce Y nevyhovovat v některých detailech. Naše propracované jádro umožní přidat specifickou funkci X a přidáním dalšího objektu pozměnit funkci Y. Musíme umět vyhovět požadavkům na dynamické části webu i generované statické soubory.

Tím se dostáváme k prioritám:

  1. Rychlé jádro systému
  2. Propracovaná administrace, možnost detailního nastavení
  3. Jednoduché přidávání plug-inů, rozšířování

Tři nejhlavnější body celého projektu.

Rozdělení práce v týmu

Jelikož náš redakční systém bude určen jak pro tzv. one-man show, tak i pro rozsáhlé zpravodajské týmy, musíme nabídnout možnost práce na projektu lidem zároveň. S tím nezbytně souvisí oddělení obsahu od vzhledu. Z toho vyplývá šablonovací systém. Nechme grafiky a html kodéry v jedné místnosti, redakční tým ve druhé. Je opravdu nezbytné, a ani si nedokážu představit jinou možnost, než aby byl vzhled upravován pomocí šablon.

Redakční část musí obsahovat několikastupňové práva uživatelů. Nejlepším řešením je právo administrátora, jenž může přidávat další editory a každému z nich umožnit jiné role. Ať už podle přidávání článků do různých sekcí nebo možnost schvalování a upravování článků. Jistě si dokážete představit spoustu rolí, které bude možno redaktorům přiřazovat.

Rozsáhlé týmy budou vyžadovat nějakou formu komunikace mezi sebou. K tomu může sloužit interní weblog, fórum nebo emailová diskuse.

Důležitým zádrhelem, který je nutno dořešit, je způsob publikování článků. Formulářová textarea nenabízí dostatečný komfort. Musíme také předpokládat, že redaktoři nebudou zvládat pravidla jazyka HTML, proto musí být pro ně připravena nějaká forma WYSIWYG editoru nebo speciálního zjednodušeného značkovacího jazyka.

Podrobnější funkcionalita

Nejširší otázkou zůstává vlastní funkcionalita systému. Co by ale v žádném případě nemělo chybět? Jazykové rozhraní, reklamní systém, kešování dynamických stránek, propracované fulltextové vyhledávání, zobrazování souvisejících, posledních článků, možnost zakládání diskusí a komentářů pod články, rozesílání newsletterů, automatické generování rejstříků, editace anket a průzkumů, webové statistiky, archivace obsahu…

Určitě vás napadne miliony dalších možností, jak webový projekt rozšířit a obohatit. Za provozu každého webu se začnou objevovat potřeby, na které by na začátku nikdo nepomyslel, přesto jsou nyní nezbytné. Tato část bude zdaleka největší a nejrozšířenější a naprogramování všech „fičůrek“ zabere určitě nejvíce času. Funkce a vlastnosti také budou vyžadovány specifické pro každý projekt. Proto je především důležité, jak jsme se již na začátku zmínili, jednoduché začleňování nových funkcí do jádra systému.

Webové rozhraní

Jak jste si určitě všimli, nezabýval jsem se platformou, technickým zázemím, programovacím jazykem ani databázemi. Jediné co bych po systému požadoval, je webové rozhraní. Možnost připojit se do redakční části z domova i z práce, z kavárny i ze zahraničí.

Závěr a pokračování

Dnes jsem vám chtěl nastínit nejdůležitější vlastnost publikačního systému – samotné jádro. Od příště opustíme suchou teorii a postupně si budeme představovat některé redakční systémy, které jsou volně k dispozici. Podíváme se na jejich specifické vlastnosti, funkce, výhody a nevýhody.

Odhalení! Pixy jako Peter Pan

Kdo je ve skutečnosti Pixy? Že by rozpolcená osobnost? Ve dne respektovaný webdesigner Petr Staníček a v noci postavička ze Země Nezemě Petr Pan? Na jedné straně dokonalý web pixy.cz a na druhé tabulkový pixyland.org? Nebo je to jen snaha o zakrytí své druhé identity?

Aniž bych chtěl nějak shazovat jeho české stránky, anglická podoba je mezi jeho čtenáři několinásobně oblíbenější. Za tři roky své existence je shlédlo přes 6 miliónů návštěvníků a vůbec s ní slaví mnohem větší úspěchy. Ať již jako hvězda v populární rozhlasové show Howarda Sterna nebo vítěz prestižní Webby 2001 (internetová obdoba filmových Oscarů) v kategorii Weird. I tak se dají shánět reference a kontakty.

Nedivte se proč tak málo bloguje, ve svém druhém životě vystupuje v TV, pomáhá dětské charitě. Přečtěte si zápisník z Pixyho života.

Pixy Jekyl /> <img src=Dr. Jekyl nebo Mr. Hyde?

Google není jenom vyhledávač (1.)

Fulltextový vyhledávač Google je více než pouhý vyhledávač. Obsahuje řadu funkcí a skrytých možností, o kterých možná nemáte ani tušení. Využíváte všechny možnosti které Google nabízí?

Hned na začátek vás musím upozornit na jednu důležitou věc, a to na rozdíl mezi jazykovými verzemi, které na Google používáte. Nejenže česká verze oproti anglické vrací trochu odlišné výsledky, ale je také možné, že některé nadstandardní služby nebudou při používání českého rozhraní dostupné.

Cache (Keš)

Keš je vlastně kopie webové stránky uložená v databázi, vyhledávače. Při vyhledávání dotazu zadaného uživatelem Google neprohledává celý internet, nýbrž pouze svou databázi, ve které má uloženy všechny weby. Jeho robot neustále „slídí“ po celém internetu a hledá nové (nebo aktualizované od poslední návštěvy) stránky. Pokud najde novou nebo změněnou stránku uloží její kopii do keše. Kontroluje sice pravidelně všechny stránky ve své keši, přesto nedokáže zabránit zobrazení odkazu na nedostupný web. Proto nabízí možnost Cached, která umožňuje zobrazit poslední verzi indexované stránky. Je to jediná možnost, jak se dostat ke stránce, která je v tu chvíli nedostupná.

Náhled výsledků z Google – funkce Cached

Při prohlížení stránky z keše se vám nad stránkou zobrazí hlavička informující o tom, že toto nemusí být nutně nejnovější verze stránky. Slova, která jste vyhledávali se barevně zvýrazní v obsahu dané stránky. Cached verze nemusí být přístupná u stránek, kde o to autor webu předem požádal. Cache také nemá opodstatnění u stránek jako jsou diskusní fóra, chaty či často aktualizované zpravodajské servery, protože Google nestíhá tak často tyto weby prohlížet a indexovat a obsah, který se nachází v keši, bude pravděpodobně zastaralý.

Náhled výsledků z Google – Stránka z keše

Calculator (Kalkulačka)

Google umí spočítat i jednoduché matematické operace. A nejen to, zvládne i mocnění a odmocňování, logaritmy a goniometrické funkce, převod jednotek a zná i některé fyzikální konstanty. Pokud vám někdy přijde vhod, stačí do vyhledávacího políčka zadat matematický výraz a vyhledávač si s tím už poradí. Budete-li tuto funkci využívat častěji, přečtěte si i kompletní instrukce pro práci s Google kalkulačkou.

Náhled výsledků z Google – matematický příklad

Definitions (Definice)

Google můžete používat klidně jako slovník. Automaticky vám dodá kompletní definice termínů získaných z nejrůznějších zdrojů po webu. V anglickém nastavení můžete do vyhledávacího políčka zadat jedno z magických slůvek define, what is, nebo what are a za ně přidat termín nebo zkratku.

Náhled výsledků z Google - what is blog

Pokud Google požadovaný termín zná, předloží vám jeho definici před normální výsledky. Pokud byste byli hladoví po dalších odbornostech, zadejte define: termín. Důležitá je samozřejmě ta dvojtečka.

Náhled výsledků z Google - define: blog

Google můžete využít nejen k získání definic, ale také jako slovník při problémech s angličtinou. Pokud hledáte slovo, které je obsaženo ve slovníku anglického jazyka, Google vám na něj nabídne rovnou odkaz.

Náhled výsledků z Google – odkazy na distionary.com

File Types (Různé typy souborů)

Google umí kromě HTML stránek prohledávat i dalších 13 typů souborů jako např. pdf, xls, ppt, txt nebo doc. Ve výsledcích se tyto soubory objevují automaticky, pokud odpovídají požadovanému výrazu. Soubory si můžete samozřejmě rovnou stáhnout, respektive pokud máte software k prohlížení těchto souborů rovnou prohlédnout. Google vám ale také nabízí možnost View as HTML. Daný soubor automaticky překonvertuje do podoby HTML stránky a uživatelé si mohou nestandardní soubory prohlížet on-line v prohlížeči a požadovanou aplikaci pro spuštění určitého formátu nemusí mít ani nainstalovanou. Tato možnost vás ochrání před případnými viry, které se mohou v souborech vyskytovat. Celkově tyto typy souborů přinášejí širší přístup k obsahu dosažitelném na internetu.

Chcete-li vyhledávání omezit pouze na určitý typ souborů, do vyhledávacího pole napište termín filetype:typ souboru. Lépe je to vidět na obrázku. Více o používání typů souboru najdete v FAQ – File Types.

Náhled výsledků z Google – webdesign filetype:pdf

Nejvýhodnější připojení k internetu (1.)

Dnešním článkem startujeme nový seriál o situaci na trhu s připojením k internetu. Postupně vám přiblížíme všechny možnosti, které jsou v Česku dostupné. Dnes začneme nutným osvětovým úvodem a ujasníme si používané jednotky.

Počet uživatelů internetu

Celosvětová síť internet se stala dnes již nepostradatelným prostředkem komunikace, vzdělávání, zábavy i obchodování. Počet jejích uživatelů rok co rok roste. Ještě v roce 2000 používalo internet pouze 24% obyvatel, o dva roky později to bylo již 37%. Nedávný průzkum rakouské agentury FESSEL-GfK ukázal, že s internetem pracuje již 41% Evropanů. Podle předběžných odhadů, by procento penetrace mělo v roce 2008 dosáhnout čísla 54, což by představovalo již 211 miliónů lidí.

U nás je k internetu připojen již každý třetí obyvatel. Těšit nás může, že je to od roku 2000 dvakrát tolik. Horší zprávou však je, že ten růst není zase tak strmý. Největší přírůstek připojených obyvatel byl zaznamenán v postkomunistických zemích, na Slovensku se od roku 2000 číslo dokonce ztrojnásobilo. Oproti průměrné Evropě je tedy našich 33% spíše jako chudý příbuzný.

Možnosti připojení k internetu

Není to tak dávno, co se český internetový uživatel musel spokojit s rychlostí 5kB/s a minutovým připojením od Telecomu. Neustále musel kontrolovat hodinky a modem mohl začít kníkat až s odbytím osmnácté. Jediný, komu toto prostředí vyhovovalo byl asi „náš velký žlutý“. Nicméně i přes všelijaké nástrahy se podařilo našinci nabídnout i alternativní možnosti. Spektrum nabídek se tak rozšířilo a s novými nápady se neustále předhánějí hlavně mobilní operátoři. I díky nim se již více než 60 000 uživatelů může chlubit opravdu neomezeným přístupem k internetu.

Ceny připojení k internetu

Výrazně horší je to v oblasti cen za připojení. V tomto měřítku patříme k nejhorším zemím v Evropě. Z části je to způsobené nepříznivou politikou vlády a jejím nařízením o 19% dani na všechny telekomunikační služby, zčásti monopolním chováním Českého Telecomu a neexistencí paušálního internetu přes dial-up. Nějaké náznaky tu sice byli, bohužel všechny skončili fiaskem.

Pro a proti

Od statistických údajů se ale nyní přesuňme k těm více technickým. Od příštího dílu bude postupně vycházet přehled jednotlivých druhů připojení. A jelikož má každá možnost své pro a proti, bude pro nás důležitá především dostupnost dané služby, cena za zřízení a měsíční náklady a především přenosová rychlost. U té se na chvíli zastavme.

Zmatek v jednotkách

Přenosová rychlost představuje, kolik dat přenese vaše linka za sekundu. Hodnota je však uváděna v různých jednotkách. Musíte si zapamatovat malé k jako 1000, velké K jako 1024, malé b jako bit a velké B jako Byte [bajt]. Jeden Byte [bajt] rovná se 8 bitů. Objem přenesených dat většinou udává velké B, případně KB (kilobajt), MB (megabajt), GB (gigabajt). (Pro ty, co stále mají zmatek v počítačových jednotkách.) Pokud čtete, že linka nabízí 512 kbps (kilo bits per second) je to to samé jako 512 kbit/s, ale neznamená to, že za sekundu z internetu stáhnete 512KB, nýbrž pouze 64KB. Ale ani to není přesná cifra, protože část z linky si berou komunikační protokoly a záleží také na rychlosti linky vašeho poskytovatele. Proto je někdy vaše ADSL pomalejší než jindy nebo dial-up ve špičce výrazně zaostává za svými 5KB/s. To prostě váš provider (poskytovatel připojení) nestíhá „obsloužit“ všechny požadavky od uživatelů, kteří jsou aktuálně připojeni. Odborně tuto situaci nazýváme slůvkem agregace.

Přenosové pásmo je často navíc rozděleno na download a upload. Tzn. že např. u služby ADSL dostanete 512/128 kbps, což znamená, že stahovat soubory a prohlížet stránky můžete rychlostí 64 KB/s a posílat soubory a emaily můžete rychlostí 16 KB/s. Toto rozdělení je zcela logické, vždy více dat stáhnete než do sítě pošlete.

Poslední co můžete požadovat je rychlost odezvy vaší linky. Pokud jste někdy měli tu čest srovnat dial-up a ISDN (nebo ADSL), určitě víte o čem mluvím. Pro vás ostatní to znamená, za jak dlouho od zaslání požadavku se začnou data do vašeho prohlížeče stahovat. Malé odezvy budete vyžadovat např. pro hraní on-line her.