Internet na Slovensku

Slovenský telekomunikační úřad SR (TÚ SR) zveřejnil průzkum o využívání internetu na Slovensku. Minulý rok 2003 byl nárůst internetových uživatelů mnohem znatelnější než v roce 2002. Podle výzkumu TNS SK z dubna tohoto roku je nejčastější příčinou proti připojení k internetu nevlastnění počítače a nedostatečná znalost práce s internetem. Pozitivní zprávou pro Slováky může být, že se stále snižuje počet těch uživatelů, kteří zábranu vidí v ceně za připojení. 87,7 % z 1 375 809 internetových uživatelů se připojuje přes dial-up. Via TVCentrum.com

Firma Běžešelemovací řůčovičky

Další pouze nic neříkající a nic nepřinášející spot o soutěži Běžešelemovací řůčovičky. Raději ho úplně ignorujte, je to totiž čistý PR článek firmy Běžešelemovací řůčovičky.

Firma Běžešelemovací řůčovičky

Běžešelemovací řůčovičky působí v oblasti marketingu a propagace webových stránek již 8 let. Krom toho se zabývá poradenskými službami na internetu především v komerční sféře. Neustále se snaží monitorovat internet a vydává výzkumy a publikuje statistiky využití internetu. Podrobnější informace o naší firmě a naší činnosti.

Mezi našimi referencemi se tkví tak významné projekty jako jsou internetový portál Astalavista nebo jeho konkurent portál Yuhů. Samozřejmě nemůžeme opomenout ani soutěž Běžešelemovací řůčovičky, které jsme propůjčily název a pravidelně o ní informujeme na stránkách soutěže. Pokud našim referencím nevěříte a myslíte si, že to jsou pouze vykonstruované příběhy, přečtěte si názory našich zákazníků.

Toto je již poslední spot na těchto stránkách o Běžešelemovacích řůčovičkách. Další novinky o soutěži a aktualitách z firmy budete nacházet pouze na stránkách naší firmy.

Google pátek třináctého

Vyhledávač Google dnes změnil své logo. Tak jak to dělává při významějších událostech, dnes zabudoval do loga motiv olympiády a po klepnutí na logo na hlavní stránce se dostanete na vyhledávání výrazu Athens 2004. Co jsem slyšel, tak Google chce založit nový umělecký směr Googlart. Schválně si prohlédněte některá umělecká díla, co už se objevili na stránkách vyhledávače nebo obrazy od uživatelů. Už pomalu začínají vznikat také umělecké sbírky, které by mohly být časem velmi ceněné. Ta největší z nich Logoogle, obsahuje již přes 300 kusů.

Teď ale vážně. Google si vybral dnešní den pátek třináctého ke vstupu na burzu. On si vůbec potrpí na ty datumy. Pamatujete ještě na spuštění Gmail na apríla? Pátek třináctého nemusí být pro zakladatele Brina a Page pouze pověrou, protože poskytli rozhovor časopisu Playboy, což je těsně před uvedením nových akcií na trh zakázáno, aby nebyli případní investoři ovlivněni. Google se k tomuto kroku rozhodl i přesto, že situace na akciovém trhu je špatná. Nicméně pokud se vše povede tak jak má, Google by měl získat prodejem části svých akcií kapitál o hodnotě 3,3 miliard USD (85mld. Kč). Z peněz by měl být podpořen vývoj.

Co ale potom? Někteří experti tvrdí, že služby jako Froggle, News, Orkut či Blogger příliš zisků nepřinášejí a tak se spekuluje, že by se z Google mohl stát portál nebo že by se Google spojil s některou reklamní agenturou.

Doufejme jen, že se pátek 13. srpna nestane pro Google černým pátkem.

Google rád nerád? Google je stroj!

Často slýcháme otázky má Google rád dynamické stránky? Znevýhodňuje dynamické stránky? Indexuje Google raději statické stránky?

Je to blbost, Google je stroj a nedělá nic rád či nerád. Podle mě Google nečiní rozdíly mezi dynamickými a statickými stránkami. Vždyť jsme přece neustále nabádání při optimalizaci myslet jako vyhledávač. Kdybych byl vyhledávač, určitě bych neznevýhodňoval dynamický Interval nebo Lupu před Blogem počítačového nadšence, jenž je tvořen statickými soubory.

Google ostatně nemůže rozpoznat dynamickou stránku, kde jsou odkazy upraveny pomocí mod_rewrite. Nemůže poznat, zda-li se za stránkou Běžešelemovací řůčovičky skrývá dynamický nebo statický soubor. Určitě bych nepřidával body té či oné stránce jen proto, zda-li je dynamická či statická.

Posledním argumentem proti dyn. stránkám bývá rychlost, za kterou se stránka načte. Je to ale stejný nesmysl. Googlebot nepozná, zda-li je načítání spomaleno SQL dotazy a generovaným obsahem, nebo velkými obrázky a tabulkami či pomalým serverem. Michal Illich se někde zmínil, že v čekání na stránku je Jyxo ještě trpělivější než uživatel – hranice je prý 20s. Myslím, že pan Illich myslí jako vyhledávač a nevím proč by se Google měl chovat jinak.

Letní olympijské hry Atény 2004

Už jen hodiny zbývají do chvíle, kdy sportovcům z celé planety začne ten nejkrásnější a největší sportovní svátek světa – letní olympijské hry Atény 2004. Milióny lidí budou s napětím doslova hltat tuto událost, diváci u televize budou moci nonstop 390 hodin v kuse sledovat dění v řeckých městech, ochuzeni nezůstanou ani diváci celosvětové sítě internet.

Olympiáda je pro internet výbornou možností, jak přilákat sportovního nadšence k webu. Internetové portály vyhrazují zvláštní místa jen kvůli tomuto celosvětovému svátku, vzniká spousta speciálů vyhrazených pouze boji na řeckých kolbištích.

Olympijské speciály

Samozřejmostí internetových speciálů věnovaných olympiádě musí být kompletní přehled her a televizních přenosů, aktuální výsledky z olympijského dění, články o jednotlivých soutěží a informace o české výpravě včetně vizitek jednotlivých sportovců. Největší důraz návštěvníky bude kladen na aktuálnost. Každý speciál se také snaží přijít s něčím navíc. Ať už jsou to ankety, soutěže, zajímavosti, olympijské deníky, fotogalerie, informace o jednotlivých sportovištích nebo z historie olympijských her.

Všechny tyto předpoklady do puntíku splňuje web LOH, který vznikl společným úsilím týmů České Televize a Sportovních novin. Tento web, jehož mirror najdete také na neobvyklé adrese hokej04.cz, přináší opravdu vyčerpávající informace a těžko najdete něco, co byste zde nenašli. Pokud se tedy chystáte sledovat olympiádu výhradně z internetu, výchozím bodem se vám stane web loh.cz.

Jediným zdatným konkurentem mohou být oficiální stránky olympijských her Atény 2004. Ty připravili organizátoři vskutku bezchybně. V angličtině, francouzštině, nebo řečtině můžete získat kompletní a ucelené informace. Ať už hledáte něco o historii, cestě olympijského ohně, vstupenkách, dopravě či počasí. Největší informační část zabírají jednotlivé sporty. U každého sportu máte po ruce pravidla, rekordy i historii. Nemá cenu vyjmenovávat všechny sekce, vládnete-li anglickému jazyku, podívejte se sami. Pokud je něco pravdy na tom, že organizace samotných her není v Aténách zrovna ideální, informační část je na internetu zvládnutá dokonale.

Obstojnou informační alternativou pro vás mohou po více než dva týdny být speciály českých zpravodajských serverů a internetových portálů. Jejich hlavní náplní jsou především články a aktuality. U žádného nechybí program akcí a sekce vyhrazené speciálně českým olympionikům. Zpravodajství je navíc rozděleno podle jednotlivých sportů. Naše internetová jednička Seznam připravila společně se svým sportovním webem Sport.cz přílohu LOH 2004, Centrum.cz ve spolupráci s Lidovkami Atény 2004, iDnes.cz stojí za speciálem Olympijské hry, iHned si svou povinnost splnil webem OH Atény 2004 Deník Sport potřeby svých čtenářů zaplácl pouze další sekcí OH2004. Aby byl přehled kompletní, doplňme i přílohu Tiscali Atény 2004.

Všechny tyto weby se drží zaběhnutého zpravodajského stylu – několik článků za den na úvodní stránce. Nazývat je speciály k OH by asi bylo nesprávné, povětšinou vypadají jako jedna z dalších sekcí a aby se jako neřeklo, tak tam flákli něco z historie a přidali další podkategorii rozhovory. Nechci nijak zpochybňovat jejich kvalitu, je ale pravda, že informace na všech serverech jsou víceméně podobné a určitě se vám nevyplatí prolézat každý z nich zvlášť. Servery posílají na olympiádu i několik svých reportérů, velká část obsahu je ale zpracovávána ze zpráv světových agentur.

Olympijské hry v Aténách jsou událostí číslo jedna i pro další weby. Téma Olympiáda se objevuje i na serveru Finance. Tam se dočtete především pohled na olympiádu z ekonomického hlediska. Speciální přílohu připravil např. Zpravodaj, kde však nečekejte takové množství kvalitních informací. Podobně to bude vypadat i na webu Olympiáda.

Výčet olympijských speciálů ukončíme zdrojem na nejvýš oficiálním, a to webem Českého olympijského výboru Olympic. I oficiální web přináší aktuální informace a několik sekcí vyhrazeným pouze Aténám.

Ne každý bude během olympiády zvědavý na další výsledky. Pro něho je připravena Pilsner Urquel Olympiáda, která nabízí netradiční zábavu a sportovní vyžití bez fyzické námahy. A ti, kteří se nespokojí pouze s textovými informacemi, se mohou podívat do dějiště olympijských her okem webové kamery.

Diváci u televizních obrazovek se mohou těšit na 16denní maratón, což představuje celkem 390 hodin nepřetržitého vysílání. Uvidí rozdání rekordních 301 medailových sad ve 28 sportovních odvětvích, o které se popere 202 výprav. Renomovaný americký sportovní časopis Spoorts Illustrated předpověděl ve své tradiční prognóze pro Českou Republiku 10 medailí, z toho jednu zlatou Romana Šebrleho. My všichni v koutku duše doufáme, že těch nejblyštivějších kovů bude ještě o něco více.

Letní paralympiáda Atény 2004

Po skončení olympijských her na řadu přijdou paralympionici. Informace o paralympiádě, která se koná ve dnech 17. – 28. září 2004, můžete hledat na oficiálních stránkách Aténských her.

Nyní už zbývá opravdu jediné: „Považuji tímto hry XXVIII. Olympiády za zahájené.“

Uživatelé na webu nečtou!

Uživatelé na webu nečtou. Stojím si za svým a klidně se pustím do křížku i s Markem Prokopem a Petrem Weidou. Původně to měl být pouhý komentář na text Marka Prokopa Jak udělat z uživatelů čtenáře, ale přerostlo to v samostatný článek, ve kterém vám vysvětlím, že uživatelé na webu opravdu nečtou.

Uživatelé na webu nečtou, nečtou, nečtou. Marek Prokop píše pro Interval.cz seriál Píšeme pro web (nebudu ho chválit, dělají to všichni, ale je to opravdu výborný seriál a je výborně napsaný). Ve třetím díle Jak udělat z uživatelů čtenáře mimo jiné nakousl myšlenku:

Uživatelé webu nečtou, slýcháme ze všech stran. Před lety s tím přišel renomovaný znalec webu Jakob Nielsen a od té doby to po něm všichni opakují. Jenže není to ve skutečnosti trochu jinak? Možná nečtou proto, že většina autorů špatně píše.

Autor sice v textu výslovně toto tvrzení nepopírá, ale snaží se předložit myšlenku, že lidé čtou jen přínosné informace. Opravdu s tím nemohu souhlasit, lidé nečtou celý web a nečtou pouze přínosné informace. Vysvětlím proč.

Čtení pouze přínosných informací

Začnu s druhou myšlenkou – čtení pouze přínosných informací. Čtete denně zpravodajství (obecné) na internetu? Kolik jste přečetl zpráv a kolik z nich bylo pro vás přínosných? Já je čtu. Zpětně si pamatuju něco o 11. září, v nynější době něco o volbách v Americe a v povědomí mám únosy a časté znásilnování dětí. To bude asi všechno a neřekl bych, že jsem pouze četl tyto zprávy. Čtu je denně. Jo a taky si vzpomínám něco o nové vladě, Špidlovi a Grossovi. Těch zpráv co mi v hlavě zůstalo je pouze minimum.

Druhý příklad – Čtete denně weblogy? Já taky a často si přečtu i vůbec nepřínosné spoty. Týden jsem byl bez internetu. Po návratu byla RSS čtečka plná, vybral jsem si zdánlivě nejzajímavější články a ty přečetl. Byly opravdu přínosné a informace z nich používám při tvorbě webu dodnes. Bez toho zbytku jsem se obešel. Můžete namítnout, že to denní procházení blogů je kvůli obecnému povědomí a abyste byli tzv. v obraze. Schválně si to jednou vyzkoušejte, ani nevíte kolik času ušetříte na přínosnější věci.

Zkuste si přečíst články na Britských listech od Štěpána Kotrby Jaká budou „nová“ média a jací budou „noví“ lidé, Armádní technologie, balastní informace a internetová drbna, Staneme se krutí dobyvatelé informačního prostoru? a Vítězství přetvářky nad realitou. Jsou to články dlouhé, ale přínosné.

Lidé na webu nečtou

Čtou, ale jen zdánlivě přínosné informace a to ještě ne stejným způsobem jako v knize.

  1. Chci koupit motorovou sekačku na trávu.
  2. Vyhledávám v Googlu. Kliknu na první reklamu.
  3. Aha vypadá to jako internetový obchod se sekačkami. (Všimněte si nepřečetl jsem žádné informace o obchodě, žádné novinky, nepročetl jsem celé menu)
  4. Hledám Motorové sekačky … Zaujal mě nadpis: Posekejte trávu 10x rychleji s traktůrkem. Kliknu.
  5. To zní zajimavě (v bodech 4. a 5. zahrál svou úlohu dobrý copywriter), podívám se ještě na ty motorovky.
  6. Zadám do vyhledávacího pole motorová sekačka (BTW: Kdybych přečetl celé strukturované menu, jsou tam)
  7. Nic, zkusím zahradní sekačka. Aha tady. Vytisknu podrobný popis produktu, cenu …
  8. To stejné vytisknu i u traktůrku

Doma si to vše v klidu přečtu slovo od slova

Přečetl jsem minimum informací. A nejen já, pozoroval jsem hodně takovýchto uživatelů. Jediné co mohu potvrdit je, že mnohem více textu přečtou uživatelé, kteří nemají s internetem tolik zkušeností a tak často se na něm nepohybují. Stráví čtením mnohem více času, ale potom stejně pokrčí rameny a ja říkám: vždyť to máš přece tady. Nemají tolik zažité konvence.

Petr Weida při komentování tohoto článku papouškoval po Markovi to samé:

Uživatelé na webu čtou. Proč by jinak na něj chodili a hledali informace?

Ptá se. Odpovídám. Pokud uživatelé hledají informace, skutečně čtou. Když potřebuji zjistit jak zprovoznit sekačku, musí informaci někde vyčíst. Nemusí však přečíst celý text, ale stačí mu očima doklouzat k nadpisu: Poruchy sekaček. Návrhář navrhuje web s předpokladem, že čtenář přečte každé slovo. Návrhář chce, aby čtenář nejdříve přečetl hlavičku, potom upoutávku, prohlédl celé menu, pravý sloupec a potom se pečlivě rozmyslel, co hledá. To je ale špatný návrh. Uživatel se chová zcela jinak. Zaujme ho první upoutávka, klepne – nic. Jde jinam. Nebude pročítat celý web!

Petr ještě doplňuje A je na nás autorech, abychom psali zajímavě a poutavě. Není třeba, stačí jednoduše, jasně, stručně.

Základy copywritingu

Marek Prokop píše pro Interval.cz seriál Píšeme pro web. S jednou z jeho myšlenek nemohu souhlasit. On tvrdí: Uživatelé na webu čtou. Nemá pravdu. Důvody přesáhly rozměr tohoto spotu, proto jsem ho přemístil do samostatného článku Uživatelé na webu nečtou!. V tomto spotu jsem původně chtěl poděkovat za výborné články, které dosud na českém internetu chybí. Oblast marketingu, přesněji copywritingu opravdu není pokryta. Proto děkuji. A pro ty z vás, kteří si chtějí přečíst opravdu přínosné články, zde jsou:

Nechám si patentovat blog

V Americe se snad dá zapatentovat úplně všechno. Od dubna 2002 se táhl spor mezi Googlem a firmou Yahoo o textové odkazy, které se zobrazují u výsledků vyhledávání podle zadaných slov (ve stylu Google AdWords). Jak píše Yuhů, vždyť je to úplná samozřejmost. Nyní Google ustoupil a přenechá Yahoo několik akcií vlastní firmy a kvůli tomu skončí toto čtvrletí ve ztrátě. Za prvé nechápu, proč Google ustupoval. Myslím, že je v tomto případě v právu. Vždyť to je, jako bych si nechal zapatentovat weblog a vybíral potom od každého za příspěvek, který může do vlastního blogu napsat. Za druhé nechápu tu absurditu, že spor se táhne přes 2 roky. Asi někomu ukradnu vynález, za 2 roky na tom vydělám balík, zaplatím mu porušení patentu a odjedu na Kanáry.

Google není jenom vyhledávač (2.)

V našem volném seriálu o skrytých a zapomenutých funkcích Google se dnes podíváme na nakupovací službu Froogle a zpravodajský web News. Nezaponeme najít podobné stránky a povědět si něco o vyhledávání v rámci daného webu a nakonec také zkusíme štěstí.

Froogle

Google kromě svého standardního vyhledávání nabízí i specializovaný vyhledávač Froogle , což je vyhledávací služba, která se zaměřuje speciálně na komerční produkty a zboží. Není to služba placená a výsledky nejsou reklamního typu. Do Froogle se mohou dostat internetové obchody zcela zdarma. Služba je určená pro firmy, které mohou své zboží zaslat kamkoli do USA.

Vyhledávač Froogle pomáhá uživatelům nalézt nejlepší výrobek, srovná všechny dostupné internetové obchody a nabídne výsledky seřazené podle ceny. Nákupní služba je stále ve fázi Beta, přesto je plně použitelná.

Vyhledávání Siemens C60 ve Froogle

Google má funkce Froogle zabudované i ve svém standardním vyhledávání. Speciální nabídky z Froogle se zobrazují pouze při zapnutém anglickém nastavení a při hledání výrobku, který se nachází v databázi.

Vyhledávání Siemens C60 – zobrazení na začátku vyhledávání z Froogle

I’m Feeling Lucky (Zkusím Štěstí)

Na úvodní stránce Google se pod okénkem pro vložení hledaného výrazu nachází dvě tlačítka Vyhledat Googlem a Zkusím štěstí, anglicky I’m Feeling Lucky. Taky jste si ho nikdy nevšimli a pro potvrzování používáte enter? Věřte, je tam. A k čemu? Toto tlačítko rovnou zobrazí první standardně nalezenou stránku bez toho, aby se zobrazovala další stránka s nalezenými odkazy. Nebudete tak vidět ostatní odkazy a bez jakýchkoli zdržování budete přesměrování na první stránku umístěnou ve výsledcích na daný dotaz. Prakticky této služby můžete využít, když se chcete dostat na určitou stránku, které znáte název a nepamatujete si přesnou adresu. Zkuste štěstí třeba s Oříškem.

Zkuste štěstí s Oříškem

Similar Pages (Podobné stránky)

Při vyhledávání je u každé zobrazené stránky kromě titulku, popisu a adresy také odkaz Podobné stránky, angl. Similar Pages. Pokud na něj kliknete zobrazí se vám příbuzné weby k dané stránce. Prakticky to můžete využít, pokud vás zajímají stejné informace z více zdrojů a nechce se vám formulovat nový výraz k hledání. Nebo pokud chcete koupit nějaký výrobek, stačí si nechat zobrazit podobné stránky a můžete si tak srovnat produkt z více zdrojů.

Podobné stránky s Oříškem

Chcete-li ihned zobrazit podobné stránky k určité adrese, můžete do vyhledávacího políčka zadat related:www.example.com.

Site Search (Vyhledávání na zadaném webu)

Pomocí Google nemusíte vždy prohledávat celý internet, ale můžete své zadání omezit jen na určitý web.
Chcete-li vyhledat termín pouze na jednom webu, do vyhledávacího pole zadejte: klíčové slovo site:www.example.com a Google Vám zobrazí stránky, které odpovídají dotazu a nacházejí se na daném webu.

News Headlines

Neméně významnou službou Google jsou News – aktuální novinky ze světa. Robot Google několikrát denně prochází 4500 zpravodajských serverů, kontroluje nové zprávy a zobrazuje podle důležitosti nejnovější události s odkazy na původní zdroje informací. Na českém internetu vznikla nedávno podobná služba Nový Den.

News Google

Při vyhledání v Googlu můžete také na tyto „News“ (Novinky) někdy narazit. Pokud vyhledáváte něco, co souvisí s aktuální událostí, objeví se nad standardními výsledky odkaz na aktuální zpravodajství. Opět musíte mít zapnuto anglické rozhraní.

News Google v standardním vyhledávání

Paradigma účelového návrhu

Návrh internetovej stránky je väčšinou najzložitejšou fázou tvorby webu.
Dôvodov na to je naozaj mnoho, tími najznámejšími sú asi výber cieľovej
skupiny, návrh štruktúry stránky, grafický návrh, návrh XHTML šablóny či návrh
serverovej implementácie. Zabezpečiť však aby bol návrh naozaj dobrý nieje vôbec
ľahké. Vyžaduje to väčšinou veľa kompromisov a času. Najväčším skokom vpred
bude zmena pohľadu na stránky ako také. Týmto novým pohľadom bude paradigma účelového
návrhu.

Filozofia, výhody a nevýhody čisto účelového návrhu
stránok.

Filozofia paradigmy

Základná myšlienka paradigmy sa dá zhrnúť do jednej krátkej vety:

Všetko musí plniť účel.

V praxi to asi znamená asi toľko, že každý kus textu, kódu či grafiky musí
plniť určitú funkciu. Všetko ostatné by bolo pre používateľa mätúce a preto
zbytočné.

Predstavme si však, že dáme na osobnú stránku krásne interaktívne hodiny.
Účel majú jasný: informovať návštevníka o čase. Problém tu však nastáva s účelom
celej stránky. Účelom osobnej stránky totiž nieje informovať návštevníka o čase,
ale väčšinou poskytnúť informácie o živote a súkromí vlastníka stránky. Hodiny
teda na takejto stránke síce plnia svoj účel (zobrazovanie aktuálneho času), ale
neplnia účel stránky (informovať o vlastníkovi) a preto sú mätúce a
zbytočné.

To čo je naozaj dôležité je teda účel stránky a nie účel daného prvku. Naučiť
sa v tomto rozpoznať rozdiel je pre čisto účelový návrh nevyhnutné. Ak potom
vieme aký účel má mať stránka, tak všetko ostatné už bude len logickým dôsledkom
snahy naplniť tento účel čo najlepšie.

Výhody

Takýto účelový návrh šetrí čas Vám (tvorcovi stránky), návštevníkom a
prípadne aj zakázníkom. Toto platí pre fázu implementácie ako aj reálnej
prevádzky.

Pri implementácii sa celé Vaše snaženie totiž koncentruje na prvky, ktoré sú
pre plnenie daného účelu stránky potrebné. Nemusíte sa tak zaoberať vecami,
ktoré by pri zavedení do prevádzky nikto nevyužil alebo by návštevníkov len
zbytočne miatli (viď prípad s interaktívnymi hodinkami).

V reálnom nasadení sa zase návštevníci koncentrujú na to čo chcete Vy a
nestrácajú tak zbytočne čas nad prvkami, ktoré neplnia účel stránky. Takéto
prvky totiž pre Vás nemajú žiadny význam.

Nevýhody

Takýto prístup k návrhu stránky však môže byť pre začínajúcich alebo
neskúsených webdizajnérov značne kontraproduktívny. Existujú totiž skryté a v
istých prípadoch veľmi dôležité „účely“, ktoré nemusia poznať. Takto niektoré
prvky na stránke nepoužijú len preto, lebo nevidia ich logickú súvislosť s
hlavným účelom stránky. Takého skryté účely, môžu byť napríklad použitelnosť,
prístupnosť stránky, optimalizácia pre vyhľadávače či atraktivita pre cieľovú
skupinu.